Sice se zpožděním, ale přece, publikujeme dojmy jednoho z účastníků Letního hudebního setkání, které se konalo od 7. do 16. 8. 2009 v Lhotce u Mělníka.

Následující článek je převzat a publikován se souhlasem autora Šimona S..

Právě jsem se vrátil z … Letního hudebního setkání, a je to ta nejlepší doba pro to o celé akci sepsat své dojmy. Tahle výjimečná desetidenní (!) akce byla vlastně workshopem pro saxofonisty všech hráčských úrovní pod vedením lektora Dušana Čecha. Setkání probíhalo v úžasné krajině na Kokořínsku v pohodlném prostředí místního letního tábora. Sešla se tu skvělá parta mladých lidí, celkem se tu za 10 dní vystřídalo 13 hráčů, většina zůstala po celou dobu. Z nástrojů dominovaly altky (8?) a tenory (3), na místě byly i dvě sopránky a dvoje klávesy, jeden kovový (?) klarinet, kytara a v závěru programu došlo i na bizarnosti typu dudy :-) .

v zajetí saxofonu… improvizujeme!

Celých deset dní jsme tak měli jedinečnou šanci nabírat znalosti z hudební teorie, individuálnímu pilování hry, interpretaci nejrůznějších hudebních stylů (reggae, pop, ska, rock, funk, hip-hop, balad a dalších stylů), nácviku hraní z not a hlavně různým přístupům k IMPROVIZACI, které nám Dušan neúnavně od rána do pozdních večerních hodin hustil do hlavy.

Právě intenzita výuky a hraní udělala Letní setkání v rámci běžného roku plného povinností naprosto ojedinělým zážitkem a prostorem pro získání zkušeností. V praxi byly naše dny celé vyplněné nějakou činností související s MUZIKOU, od ranních hodin po snídani po individuálním rozehrání hned výuka s případnou improvizací, po krátké poobědové pauze na vytrávení opět výuka a společné hraní až do večeře no a po večeři obvykle … společné hraní.

K tomu během pauz na stravování samozřejmě rozebírání nejrůznějších témat souvisejících nějak s muzikou a především saxofony. Koncem týdne už saxofonový rauš nabíral takové grády, že např. po ránu po probuzení bylo jako první možné zaslechnout věty pronášené ještě ospalým hlasem: „A prosím tě, jak to je vlastně ještě s tím kvint-kvartovým kruhem“ nebo „Ta G mixolidická je teda 5. stupněm v H nebo C dur?“ :-)

únava i soustředění

Z toho si můžete sami udělat dojem, jak hudebně intenzivní to celé bylo. Samozřejmostí pak byly individuální konzultace u Dušana, který nám vše trpělivě vysvětloval a objasňoval. Naprosto 100 % tak můžu potvrdit předpoklad z informačního materiálu k workshopu, že jsme zde prošli a udělali kus práce odpovídající hodině týdně studia v průběhu běžného roku.

Pro mě osobně (začal jsem hrát před několika měsíci po uplynutí hodně dlouhé doby od absolvování LŠU klarinet cca 6 let) celé setkání představovalo ohromnou motivaci a soustředění do dalšího samostudia, možnost zahrát s více spoluhráči (poslední den jsme vlastně vytvořili malý bigband), navázat nová saxofonová přátelství a udělat si jasno v dalším přístupu ke cvičení a hlavně dalšímu sebevzdělávání a vývoji v MUZICE. Také jsem si zde uvědomil, jak strašně důležité je soustředění a nerušení spoustou okolních vlivů (škola, rodina, kamarádi, práce) při přístupu k hraní a cvičení a vlastně i sobě samému. Ranní rozehrávání na prosluněné louce nemělo chybu! :-)

Teď ještě pro představu shrnu náplň jednotlivých dnů, jak jsem si je zapamatoval. Přehled možná nebude úplně vyčerpávající, ale pro představu co všechno jsme udělali snad sloužit může. Na závěr bych rád ještě jednou poděkoval Dušanovi za přístup, protože se nám celou dobu 100 % věnoval a snažil se nám předat svoje zkušenosti, takže dík!! :-) Bude-li se podobná akce příští rok opakovat, určitě nebudu váhat dorazit.

krásná příroda okolo… až meditační prostředí… :-)

Den 0 – Pátek

Jsme si stihli večer ještě krátce zahrát, podělit se s ostatními o vlastní dosavadní hudební vývoj a naladit se na společnou vlnu hraní a učení se.

Den 1 – Sobota

Probírali jsme vše okolo nátisku, zkoušeli cvičení alikvotů, různá nasazování a dýchání, věci okolo parametrů hubic. Prošli jsme základní teorii týkající se akordů, bluesové stupnice, definovali několik možností jak na co improvizovat. Na krátké akordové progresi jsme zkoušeli interpretovat latinu, konkrétně Bosanovu.

Den 2 – Neděle

Přidali jsme BeBop stupnici / efekt, něco dál z teorie okolo akordů a pak improvizovali a hráli s jednoduchou akordovou progresí C, Gm, F, G, ukázali si rozdíly ve frázování v jazzu a v latině. Hráli jsme bluesovou dvanáctku G7 a zase zkoušeli improvizovat. Tady jsme snad dostali i první domácí úkol – napsání krátkého vlastního sóla a jeho interpretaci. Naše skupina napsala krátký funkový riff, který sklidil velký úspěch!

Den 3 – Pondělí

Tenhle den byl podle mého názoru vůbec nejvíc nabitý hudební teorií, až šla hlava kolem :-) Zabývali jsme se durovými a mollovými pentatonikami, ještě improvizovali na bluesovou dvanáctku z neděle s individuálním komentářem k našemu hraní, seznámili jsme se s hexatonikami a zkoušeli na ně improvizovat. Shrnuli jsme několik základních možností na co jak improvizovat a odpoledne jsme dělali módy stupnic, zabývali jsme se kvart-kvintovým kruhem a dominantními septakordy a jejich rozvoji. Tenhle den měli, myslím, všichni teorie tzv. plný brejle :-)

a když jsme nehráli,
zapálili jsme oheň
a pekli jsme si buřty

Den 4 – Úterý

Jsme hlavně hodně hráli a improvizovali, začali improvizací na téma Em, C, G, DsusD, vysvětlili si jak používat „sus“, pak zkoušeli pentatoniky, bluesovky a další nápady, co kdo měl. Zkoušeli jsme improvizovat na „dojáky“ ala „p….music“ :-) a odpoledne nám Dušan připravil 8-mi hlas ústřední motiv z Jesus Christ SuperStar, který po odladění drobných chyb zazněl z deseti nástrojů fakt mocně :-) Odpoledne jsme ještě dělali speciálně mixolidickou stupnici a dostali další domácí úkol na večer.

Den 5 – Středa

Ráno jsme zahájili den už v 7 hodin a to právě famfárama z Jesus Christ Superstar, které jsme se předchozí den naučili, a to zahrané pěkně zostra uprostřed tábora, za což jsme pak během dne od ostatních obyvatel tábora sklidili značnou odezvu :-) Dopoledne jsme pak měli jam/improvizaci na sóla, která jsme si napsali za domácí úkol a Dušan nám je pěkně odborně proklepl. Potom improvizaci na progresi D7,G7,C7,A7, nejdřív v jazzovém a pak funkovém rytmu. Rozebírali jsme jak stavět sóla, jak se během hry hudebně vyjadřovat. Vrátili jsme ještě k rozvoji dominantních septakordů a všeho kolem nich. Naťukli jsme také téma alterací, řekli si něco odkud čerpat další poznatky k teorii. Odpoledne a večer jsme se věnovali interpretaci stylu reggae a ska – navečer už to byla při improvizaci docela jízda – dokonce jsme roztancovali další obyvatele tábora!! :-)

došlo i na bizardní spojení,
zde: příčný alt sax…
…tady trombo-sax :-)

Den 6 – Čtvrtek

Ráno začínáme improvizací na progresi Am, G, F, E7, opakujeme si přitom přístupy k improvizaci, co lze na co hrát. Pak ještě další progrese, ale odpoledne jsem si musel bohužel odskočit do Prahy, takže jsem program úplně nestihl. Dostali jsme zase domácí úkol – akordovou křížovku :-)

Den 7 – Pátek

Jsem stihl jen odpoledne, kdy jsem po návratu z Prahy, kam mě zavolaly pracovní povinnosti naštěstí během krátké chvíle zvládl „převibrovat“ nazpátek do workshopové atmosféry a soustředění na MUZIKU. Hráli jsme „Cantaloupe Island“ a zkoušeli do toho s většími či menšími úspěchy improvizovat. Vyzkoušeli jsme si zase několik přístupů k improvizaci a dostali rady co a jak dělat při sólu lépe. Rozebírali jsme taky znovu dominantní jádra a práci s nimi. Navečer byla další improvizace tuším na Dmaj, Bm7, Em7, A7 a hlavně jsme si udělali jasno v tom, jak přistoupit v rámci roku k dalšímu cvičení a samostudiu (Jazz Practice Planner).

Den 8 – Sobota

Byla vlastně vyvrcholením celého našeho usilování – celý den jsme nacvičovali skladbu „In The Mood“ v hlasech pro tenory, altky a soprán. Věnovali jsme se hodně frázování a swingovému rytmu, Dušan byl přísný a nikomu jen tak něco neprošlo :-) Nakonec po celodenním úsilí jsme se ve swingovém rytmu dohoupali k jakžtakž uspokojivému výsledku a hráli jsme v originálním tempu 160. Odměnou nám pak byl soud impresária našeho bigbandu :-) ve formě: „Hmm, teď už to bylo skoro prodejný….“

Den 9 – Neděle (+ den 0 pátek = 10 dní)

Už se nesl ve znamení balení, loučení a odjezdu. Zahráli jsme si ještě společně na konec vícehlasý motiv z Jesus Christ a po skupinkách pomalu odjížděli do nejrůznějších koutů republiky (nejvzdálenější účastník až z Uherského brodu – sic!). Musím říct, že to po prožitých dnech nebylo jednoduché loučení a kdyby to šlo, přidal bych hned další 10 dnů. Takhle alespoň doufám, že se s ostatními při nejbližší příležitosti zase setkám – tak třeba na saxíkovém workshopu, co? :-)

Šimon
P.S.: Text je ostatním účastníkům setkání volně k dispozici, snad to viděli podobně :-) .