Maturitní projekt: pouzdro na plátek – dotazník

V rámci mé závěrečné maturitní práce dělám pouzdro na plátek pro saxofon. Musíme k zvolenému výrobku mít kompletní dokumentaci, tzn. konstrukční část, materiálovou část, část forem a ekonomickou část. Celkově je práce pojata tak, že studenti vystupují jako fiktivní firmy vyrábějící zvolený výrobek. V rámci ekonomické části je i průzkum trhu, čili marketingový dotazník. Proto vás prosím o pomoc a jeho vyplnění.

* kliknutím na kteroukoli náhledovou fotografii v článku, se zobrazí detailnější fotografie

Všem děkuji. Jan Fraňo aka SWalker

Click here to read more »

Příprava plátků II.

První část zde…

Vyrovnání horní plochy plátku

Máme tedy před sebou nový plátek, který jsme pět dní máčeli a rozehrávali, a chceme jej upravit tak, abychom z něj dostali co nejvíc. V literatuře najdeme spoustu rad ohledně toho, jaké úpravy provést na dolní straně plátku (dolní stranou myslím dolní při hraní), ještě předtím ale zaměřme pozornost na jeho horní stranu, tj. tu, která přiléhá k hubičce. Přiložíme-li k ní napříč čepel rovného nože a podíváme se proti světlu, měli bychom v ideálním případě po celé délce plátku vidět něco takovéhoto:

Rovná dolní plocha plátku

Click here to read more »

Materiál, číslování a značka plátku

Materiál plátku

Plátek se nedá vyrobit jen tak z něčeho. Jediným materiálem s potřebnou pružností, odolností a dalšími vlastnostmi byla po staletí stébla některých odrůd třtiny rostoucí v oblasti Var v jižní Francii, odkud se ji výrobci plátků se střídavými úspěchy pokoušeli vyvézt a pěstovat v jiných krajích. Jako všechno, co roste v přírodě, má třtina – a tedy i plátky z ní vyrobené – své vrtochy, dobré a špatné roky, nepravidelnosti ve struktuře, skryté vady… Navzdory tomu zůstává i nadále pro výrobu plátků nejpoužívanějším materiálem. Vandoren, Rico, Alexander, Glotin, Marca, Amati – všechny tyto společnosti používají k výrobě plátků třtinu.

Click here to read more »

Funkce plátku při hře

Plátek se během hraní chová jako záklopka, která uzavře průchod vzduchu do hubičky, v zavřené poloze chviličku setrvá, pak od hubičky prudce odskočí a opět na okamžik zůstane v otevřené poloze, než ji tlak vzduchu přitiskne zpět k hubičce. Takových pohybů vykoná několik set až tisíc za sekundu podle toho, jaký odpor klade hmota vzduchového sloupce uzavřená v trubici nástroje, tj. podle toho, který tón právě hrajeme. Výsledné změny tlaku, zesílené a dále ovlivněné vnitřním tvarem a materiálem hubičky a samotného nástroje, slyšíme jako zvuk saxofonu. Jak jednoduché :-)

Zdroje