V rámci mé závěrečné maturitní práce dělám pouzdro na plátek pro
saxofon. Musíme k zvolenému výrobku mít kompletní dokumentaci, tzn.
konstrukční část, materiálovou část, část forem a ekonomickou část.
Celkově je práce pojata tak, že studenti vystupují jako fiktivní firmy
vyrábějící zvolený výrobek. V rámci ekonomické části je i průzkum
trhu, čili marketingový dotazník. Proto vás prosím o pomoc a jeho
vyplnění.
* kliknutím na kteroukoli náhledovou
fotografii v článku, se zobrazí detailnější fotografie
Všem děkuji. Jan Fraňo aka SWalker
Click here to read more »
První část zde…
Vyrovnání horní plochy plátku
Máme tedy před sebou nový plátek, který jsme pět dní máčeli a
rozehrávali, a chceme jej upravit tak, abychom z něj dostali co nejvíc.
V literatuře najdeme spoustu rad ohledně toho, jaké úpravy provést na
dolní straně plátku (dolní stranou myslím dolní při hraní), ještě
předtím ale zaměřme pozornost na jeho horní stranu, tj. tu, která
přiléhá k hubičce. Přiložíme-li k ní napříč čepel rovného nože a
podíváme se proti světlu, měli bychom v ideálním případě po celé
délce plátku vidět něco takovéhoto:
Click here to read more »
Materiál plátku
Plátek se nedá vyrobit jen tak z něčeho. Jediným materiálem
s potřebnou pružností, odolností a dalšími vlastnostmi byla po staletí
stébla některých odrůd třtiny rostoucí v oblasti Var v jižní Francii,
odkud se ji výrobci plátků se střídavými úspěchy pokoušeli vyvézt a
pěstovat v jiných krajích. Jako všechno, co roste v přírodě, má
třtina – a tedy i plátky z ní vyrobené – své vrtochy, dobré a
špatné roky, nepravidelnosti ve struktuře, skryté vady… Navzdory tomu
zůstává i nadále pro výrobu plátků nejpoužívanějším materiálem.
Vandoren, Rico, Alexander, Glotin, Marca, Amati – všechny tyto společnosti
používají k výrobě plátků třtinu.
Click here to read more »
Plátek se během hraní chová jako záklopka, která uzavře průchod
vzduchu do hubičky, v zavřené poloze chviličku setrvá, pak od hubičky
prudce odskočí a opět na okamžik zůstane v otevřené poloze, než ji tlak
vzduchu přitiskne zpět k hubičce. Takových pohybů vykoná několik set až
tisíc za sekundu podle toho, jaký odpor klade hmota vzduchového sloupce
uzavřená v trubici nástroje, tj. podle toho, který tón právě hrajeme.
Výsledné změny tlaku, zesílené a dále ovlivněné vnitřním tvarem a
materiálem hubičky a samotného nástroje, slyšíme jako zvuk saxofonu. Jak
jednoduché :-)
Zdroje