Další ze série článků o plátcích se bude detailněji zabývat porovnáním tvrdosti různých značek tak, jak ho udávají samotní výrobci. Představte si obvyklou situaci: stojíte v obchodě, na saxofon nehrajete příliš dlouho a vybíráte jaké plátky zkusit tentokrát. Nakonec si nové plátky koupíte, nasadíte, zahrajete a ejhle – nějak to nehraje – zvuk je zastřený, spotřeba vzduchu neúměrně vzrostla, nátisk se povoluje a zadýcháte se cobydup. V takovém případě nepropadejte panice, je totiž téměř nemožné, aby po zakoupení celé krabičky plátků hrály všechny dobře. Většinou je potřeba plátek upravit a jedna z nejčastějších možností je úprava jeho tlouštky (a tedy i tvrdosti) – můžete pak plátek lehce zbrousit (a snížit tak jeho tvrdost a tuhost) nebo naopak zkrátit (to v případě, že je příliš měký a hraje jak bláto).

Před samotným nákupem nových plátků jiné značky, je třeba se seznámit i s označením tvrdosti, které je bohužel u každého výrobce jiné. Nejčastěji se setkáme se stupnicí od 1 (nejměkčí) do 5 (nejtvrdší) s rozlišením 0,5 (tedy 1, 1½, 2, 2½…). Jinak řečeno, koupíte-li si „trojku“ plátek firmy Rico Hemke, tak bude sice svou tvrdostí srovnatelný s plátky Vandoren Traditional označené stejnou číslicí, ale např. plátky Jazz tloušťky 3 opět od firmy Vandoren, jsou výrazně měkčí. Někteří výrobci (např. LaVoz) navíc neoznačují tvrdost plátku číslicí, ale písmenem S (Soft), MS (Medium Soft), M (Medium), MH (Medium Hard) a H (Hard).

Začínáte-li se v tom pomalu ztrácet, nevěšte hlavu, pro přehlednost uvádím dva obrázky, na kterých jsou přehledně srovnány nejčastější typy plátků prodávané u nás dle jejich tvrdosti. Na prvním obrázku je jako referenční plátek použit typ Vandoren Traditional (clasique), na druhém pak méně známý Fibracell

Přehled dle značení:

Obr. 1
ReedComparison2

Obr. 2
ReedComparison1

Tipy

  • Výrazně plátek neupravujte. Stane-li se vám při hledání ideální značky plátku, že koupíte příliš tvrdý, nebo naopak příliš měkký, výrazně jej neobrušujte (resp. nezkracujte), plátek tímto ztrácí své ideální zvukové vlastnosti. Nejlepší je koupit plátek stejného výrobce o půl čísla tvrdší (resp. měkčí).
  • Na otevřenější hubice hrajte s měkčími plátky.
  • Nebojte se experimentovat (v rámci finančních možností :-) ) s různými typy hubic a ligatur. Snažte se najít ideální kombinaci tak, aby zvuk odpovídal vašim představám.
  • Lehce posunujte plátkem na hubici směrem nahoru a dolů tak, abyste našli místo, kde plátek zní a hraje nejlíp.

Zdroje