Jak bylo dostatečně dopředu oznámeno, dne 15. června proběhla v pražské čtvrti Karlín v klubu Podsklepeno čtvrtá Jam Session 2008 pořádaná tentokráte se zvláštním zřetelem na saxofonisty.

Nemělo jít jen o střídání chorusů na reprodukovaný doprovod a podklad nejmenovaného vydavatele. Jako základ pro improvizaci jsem pozval členy vynikající kapely Jazzva, jmenovitě Bena Bryana, jenž zasedl za bicí soupravu, Viktora Kracíka, který se vybavil na jam vymazlenými klávesy Nord a přizván byl i výtečný a technický Honza Soukup na baskytaru. Po menších potížích s aparaturou a ozvučením se rozjely první společné groovy celé „doprovodné kapely“ a kolem 18. hodiny přišli první saxofonisté i se svými futrály, aby mlčky usedli na lavici při stěně.

Zatímco se rozeznívaly první akordy jednoduchých standardů, zavdal jsem několik chorusů na přivítanou a to už přicházeli další hráči. Dlouho si nikdo z pěti saxofonistů svůj arzenál nevybalil, až na několikeré vybízení od celé kapely se k mikrofonu připojili i další dva hráči. Kapela rozjela Blue Bossu a tato volba standardu zřejmě natolik nakopla oba borce k improvizování, že podle neznámého vzorce zvolili náhodně tóninu a spustili dixilandový battle ve stylu jungle. Po sedmém až osmém chorusu neztráceli oba chuť být maximálně sdílní, začaly se objevovat příznaky Tonal Diarrhea proto se všichni shodli, že bude v tuto chvíli vhodné požádat kapelu o poněkud jednodušší progresi k improvizaci.

Příznivě zapůsobil tento obligátní akordický sled Gmi7 / EØ / A Ø / D7. Díky jednoduššímu podkladu se i ostatní hráči osmělili a všichni se postupně zapojili se do téměř 30 minut trvající exkurze po nejrůznějších modálních variantách molové stupnice. Kapela citlivě reagovala na sólisty a v rámci svých možností všichni obměňovali svůj styl doprovodu, bohatě reharmonizovali a vytvářeli alterace, takže ačkoli se začínalo v oblasti „latino“ zanedlouho se kapela několikrát plynule přesunula do reggae, swingu, přes doubletimy k be-bopu a střemhlav do funku, s postupným zklidněním. Kdo se nezapotil a nezahrál alespoň 100 chorusů, byl výjimkou. V tuto chvíli byla odcházející tenorsaxofonistka Daniela P. nahrazena jinou nově příchozí hráčkou na tenor, známou tváří Radkou K.

Velice výživná třičtvrtěhodinka se musela krátce vydýchat, ale následně přišla pro změnu durová progrese BbMA7 / Gmi7 / Cmi7 / F7. Ačkoliv nabízela k improvizaci podobný tónový materiál, přesto všichni tvořili nápaditá sóla a kapela zahájila v dynamicky klidné baladě, která postupně vygradovala do rocku a dalších, zpětně těžko definovatelných stylů. Po takovém „rozehrání“ nic nebránilo tomu, pustit se do opravdové skladby. Vybrán byl nejprve standard Blue Monk a na úplný závěr se všichni pokusili uplatnit své hráčské a improvizační dovednosti na neméně známé skladbě Solar.

Po čtyřech hodinách tohoto nedělního setkání byla jam session násilně ukončena za asistence paní vrátné, které po 22:00 odjížděla tramvaj na opačný konec Prahy. V rychlosti se poklidili mikrofony a aparatura a celá crew se vydala vlažným Karlínem najít příjemné posezení v nočním podniku s výčepem. Ukázalo se, že díky fotbalovému utkání Turecko – Česko byly podniky buďto plné diváků, nebo byly těsně před uzavřením, které určovalo jen a jen ukončení zápasu. Konečnou destinací se tedy stala restaurace Barbur naproti ÚAN Florenc. Kdo musel, odešel před půlnocí spát. Nepatrná část společnosti se pak přesunula do nonstopu na Ládví, kde vyčkala na první ranní metro.

Svým průběhem splnila tato 4. jam session původní očekávání. Ačkoli nebyla tentokrát multiinstrumentální, všichni saxofonisté si hojně zahráli, posunuli svoji techniku a obohatili svůj výrazový repertoár. Nic nebrání uspořádat na podzim 1. jam session školního roku 2008/2009.