Značka P.Mauriat Paris bola založená v roku 1998 pod krídlami spoločnosti Albest Musical Instruments. Jej zakladateľom je saxofónový nadšenec a amatérsky muzikant pán Alex Mingmann Hsieh, riaditeľ spoločnosti Albest Musical Instruments. Logo P.Mauriat Paris je licencovaná obchodná značka. Tieto nástroje sú pomenované po slávnom francúzskom skladateľovi Paulovi Mauriatovi.

Paul Mauriat *4. Marca 1925 +3. Novembra 2006. Bol veľmi známy aj v Amerike. Okrem stoviek iných napísal aj skladbu I Will Follow You, ktorá sa držala v americkej hitparáde na 1. mieste celé 3 týždne. V roku 1992 bola táto skladba použitá vo filme Sister Act (Whoopi Goldberg). 

Proces povolenia právnikov rodiny P. Mauriata, použiť jeho meno ako značku dychových nástrojov bol veľmi komplikovaný. Po odporúčaniach viacerých vysoko rešpektovaných saxofonistov ako napríklad James Carter, Tony Lakatos, Greg Osby, boli tieto nástroje uznané hodnými nosiť meno P.Mauriat. Nástroje sú vyrábané na Taiwane z mosadze dovážanej z Francúzska. Použitý druh mosadze závisí od modelu a konštrukcie nástroja.

Jednalo sa o:

• jeden Soprán saxofón – PMSS-601/DK
• dva Alt saxofóny – PMXA-67R X/DK a PMSA-86 UL/unlacquer
• tri Tenor saxofóny – PMXT-66R X/DK, PMXT-66R UL/unlacquer a PMST-UL/unlacquer (viz iný článok)

No a toto je výsledok môjho zoznamovania, hľadania, skúmania, hlavne hrania a tiež fotenia. Tak si to užijte.

Soprano PMSS – 601 / DK

Všeobecne sa hovorí a často aj platí že výber tohto druhu saxofónu (soprán) je obzvlášť zložitá a vyžaduje si patričné skúsenosti hlavne v predstave znenia a dosť citlivého ladenia. Ide o to že, soprán saxofón je na nie presné ladenie veľmi náchylný a znenie býva často dosť ostré až nepríjemne „pílkovité“ – t.j. zneje ako píla.

Prvá vec ktorá ma okamžite zaujala bol nádherný zamatový a plný tón. Guľatý a jemne šelestový, citlivo zrnitý no pri zatlačení nátisku presný a rázny nie však nepríjemne ostrý. Použil som hubicu BARI 64 s ligatúrou Francois Luis, plátok Alexander N.Y č.2. Priznám sa že som sa s takýmto soundom na sopránke ešte nestretol – úplne ma dostal!!! Nástroj zneje v celom rozsahu veľmi, veľmi vkusne a presvedčivo. Vrchné tońy (dis3,e3,f3,fis3 ) sa tvoria príjemne ľahko, vkusne a pohodlne.

Druhou vecou, citeľne odlišnou, bola nie moc vydarená, povedal by som nepodarená menzúra resp. rozmiestnenie klapiek na nástroji. Toto rozmiestnenie ma doslova prinútilo držať lakte rúk pri tele, aby boli prsty tam kam patria. Na soprán saxofón je najpohodlnejšie hranie práve s rukami teda lakťami od tela a bradou, podľa typu nátisku, jemne tlačenou dole a zas hore podľa výšky tónu. Z tohto dôvodu bola moja technika, a myslím že by nebola len moja, patrične ochromená a brzdená v rýchlosti, presnosti a pohodlnosti. Klapky saxofónu sú vyšpikované farebnou perleťou.

Konštrukcia nástroja je citeľne a vizážovo inovačná a moderná. Všade sa stretávam s názorom, že čím je nástroj jednoduchšie „sprevodovaný“ ( mechanika ) tým je to účelnejšie pri hre a tiež riešení prípadných malých problémov, ktoré sa na tomto základe dajú ľahko odstrániť aj samotným saxofonistom. Tento soprán saxofón je teda riadne sprevodovaný ! Len čo je pravda … ˘ Všetko však vyzerá a funguje na 100 % na druhej strene je radosť pozrieť na patent ktorým je mechanika vyzbrojená , vrchná fis samozrejme nechýba – čas používania nástroja možno potvrdí pravdu o jednoduchosti alebo ju posunie inam.

Celý vzhľad tohto typu soprán saxofónu sa hneď na prvý pohľad odlišuje od klasických svojou celkovou konštrukciou a tvarom. Korpus nástroja smeruje od tela – smerom von – teraz je to asi v móde a zasa sa priznám že tomu nie som extra naklonený. Tiež mi nejde do hlavy aký stojan by sa v tomto prípade dal použiť , lebo na takýto soprán saxofón som ja stojan ešte nevidel – ale všetko je možné. Dopyt hýbe trhom. Nástroj je vybavený dvoma vymeniteľnými esami .Ako to už obvykle býva jedno je rovné – priame a to druhé zasa zahnuté. So zahnutým esom sa na nástroj hraje patrne ťažšie ako pri rovnom. Saxofón s týmto esom pekne a presne ladí v oktávach a kvintách, ladičku som nepoužil, ale myslím že pri týchto intervaloch ani nie je potrebná ˘ Rovné eso neladí !!! pri oktávach c1 – c2 je tón c2 citeľne podladený. Kvinty sú „čisté“ v celom rozsahu. Nehovorím, že sa to ústami nedá doladiť, ale verte mi, treba poriadne tlačiť a pri tomto jedno-oktávovom skoku je to dosť netypické.

Púzdro soprán saxofónu P.Mauriat – PMSS-601 je veľmi vkusné a pekné, s nenápadnou francúzskou trikolórou na ešte nenápadnejšom mieste. Púzdro je obdarené množstvom kapsičiek a bočno-čelných priepažok na uloženie potrebných drobností nástroja prípadne nôt. Pás alebo remeň cez plece je samozrejmosťou a celé púzdro pôsobí bezpečne elegantne, na môj vkus trochu objemne na tak malý nástroj akým sopránka je. Vnútro je už o inom ! Vyfutrovanie je ležérne, nedomyslené a hlavne dosť nezabezpečujúce voľného pohybu nástroja pri nanášaní, prevrátení, obrátení alebo ako chete … Saxík v ňom pendluje hore-dole a to sa môže veľmi rýchlo prejaviť na deformácii poprípade inom poškodení, myslím že toto patrí k najväčším nedostatkom.

Ak chcem byť pri všetkých testoch pravdivý a reálny tak sa snažím nepripustiť si váhu značky testovaného nástroja. Často-krát je to veľmi ťažké a zložité, no po pravde vám musím povedať že pri tejto značke sa mi to podarilo značne ľahko aj keď P.Mauriat má v saxofónovom síce mladú, ale zančnú váhu :0))

Táto sopránka je určite veľmi zaujímavý nástroj, ktorý si vyžaduje uznanie a pozornosť. Jeho cena je: 1.860,–€.

• Sound
• Pohodlné hranie v celom rozsahu, hlavne vo vysokých polohách
• „Sprevodovanie ?“
• Menzúra
• Uloženie na stojan
• Ladenie s použitím rovného esa
• Vyfutrovanie púzdra

Alto PMSA – 86UL / Unlacquer

Tento „kakaový“ model pôsobí na prvý dojem dosť inovátorsky a v celku príjemne. Stretávame sa s napodobneninou Vintage vzhľadu v tzv. modernom spracovaní. To znamená, že si kúpite novučičký nástroj, ktorý na prvý pohľad vyzerá staro.

Zvuk a znenie nástroja bol v mojom prípade taký zlatý stred. Poviem to rovno a bez prikrašľovania, slušný priemer ktorý neohúri ale ani nezatratí. Použil som hubicu Ted Klum 84 rubber , Ligatúru Francois Luis a plátok Alexander č.2 neskôr Otto Link 6 super tone master, ligatúru BG a plátok Alexander č.2,5 . ón je pomerne jednosmerný a dosť ostrý. Saxofón pekne a presne ladí. V spodných polohách je zvuk pomerne široký a jemne zamatový no postupne sa začína doslova zužovať a zostrovať, pri vysokých tńoch a polohách je už sound nie moc podarený a doslova ma rušil. Skúšal som to korigovať nátiskom, výmenou plátku a hubice ale nič sa mi nejako zvlášť nedarilo urobiť. Tá charakteristika postupnej premeny farby tónu tam bohužiaľ zostala.

Mechanika je precízne vypracovaná a menzúra klapiek štandardná. Základné / nosné klapky sú osadené farebnou perleťou s lavórovým prehlbením v strede. Vrchná fis klapka patrí samozrejme k plnej spokojnosti umelca. Prefuková klapka je jemne zdeformovaná nie príliš, no mám pocit že je to deformácia úmyselná alebo nedokonalá výroby. Pochybujem o tom že by to malo byť natoľko vyhnuté od tela nástroja. Proste prefuková klapka dosť prevyšuje celý ľavý palec a tak ak ju chcete použiť je za potreby zvládnuť ďalšiu terapiu ˘ Na tmavohnedom podklade to vyzerá elegantne a hlavne novátorsky. Korpus nástroja je klasickej veľkosti ani zmenšený a ani zväčšený.

Púzdro nástroja je obdobnej kvality ako skoro u všetkých nástrojov P. Mauriet. T.j. bezpečne, elegantné, vkusne spracované s rôznymi kapsami a kapsičkami, na plece, na chrbát ale aj do ruky, tak trochu študentského nádychu – ale to je len vec vkusu ! Ak sa k nemu náhodou priblížite viac ako na dohľad, vyskúšajte si ho, stojí to za to lebo človek nikdy nevie. Vás možno osloví viac ako mňa. Jeho cena na Slovensku je: 1.890,–€.

• Mechanika
• Pre niekoho možno ten vzhľad…
• Hlavne ten zvuk
• Prefuková klapka

Alto PMXA-67R X

Pri nasadení a zahraní prvého tónu, mi bolo okamžite jasné, že s týmto nástrojom sa budem kamarátiť.

Altka je obdarená väčším korpusom ako je to u klasických modeloch. V poslednom období sa s tým stretávam pri väčšine saxofónoch. Celkový vzhľad by mal pôsobiť zastaralo a tzv. vintage, no pre zainteresovaných hráčoc je jasné že je to tak povediac moderné ponímania a prezentácia Vintage vzhľadu – nemám proti tomu nič, no určite mio nerobí problém to rýchlo prehliadnuť a nezajkladať si prvý dojem práve z vizáže. Na mňa to pôsobí ako obrúsený saxofón.

Sound nástroja a celkový zvuk je nádherný ! Použil som hubicu Ted Klum 84 rubber, ligatúru Francois Luis a plátok Alexander č.2,5. Neviem na koľko to spôsobuje rozšírenie a veľkosť spomínaného korpusu, ale osobne si myslím že v tom niečo bude. Zvuk saxofónu je pekne guľatý, zamatový a smradľavý. Jazzový a nevnucuje sa neotravuje a neunaví vás po dlhom počúvaní. Ľahko sa s ním pracuje ohýba sa a formuje tak ako vám srdce (a nátisk) žiada. Hladkajúci a nemeniaci sa zvuk ide celým rozsahom ak to tak chcete. Pri zaťažení a nasadení dynamiky vás okamžite počúvne a zmení sa tak na prierazný , funkový, nekompromisný a knock-out zvuk. Ak sa chcete vrátiť späť do romantického, nežného, šelestového popr. jazzového znenia nebude vám klásť najmenší odpor. Pri použití kovovej hubice Otto Link super master 6, ligatúre BG a plátku Alexander č. 2,5 sa mi veľmi ťažko darilo tvoriť ten zamatový tón, no o to viac bol sound saxofónu modernejší taký viac funkový a lá D.Sanborn. Ale o tom vlastne sú tie metal hubice, znejú nekompromisne priamo… Každopádne na tomto saxofóne sa hraje čo sa týka tónu, ktorý sa obzvlášť nemení, pohodlne po celom rozsahu, nadrozsahy (over tones) vychádzajú ľahko a pomerne vysoko…

Mechanika je myslím si postavená a poskladaná z viacerých patentov. Každopádne klapky idú krásne ticho, nič necinká ani neklepoce. Vzduch neuniká a na nosných hmatoch sú klapky vkusne vygravírované a ich dno jemne prevalené smerom vonku. Pôsobí to pocitom hrania na starší nástroj. Pohodlnosť pri tom neuniká a to je myslím si to najhlavnejšie. Vrchná fis klapka dotvára plnohodnotnosť vyzbrojenia. Prefuková klapky je deformovaná! Neviem či to mám považovať za výrobnú chybu len tohto kusu alebo nedotiahnutý výrobný detail, ktorý je pre koncových odberateľov dôležitý – myslím tým saxofonistov. Osobne si myslím že je to chyba nie tohto kusu ale pravnepodobne všetkých altiek z tejto stajni . Prečo ? Na ďalšom modeli som našiel tú istú chybu no nie do tak veľkej mieri, ale klapka bola deformovaná tiež. Menzúra je štandartná bez veľkých odlišností od iných druhov výrobcov. Ľahko si za pár minút zvyknete na menzúru a proste to ďalej ani nepocítite. Občas sa mi stalo, hlavne na ostrom hraní, že som malíškom ľavej ruky zabrdol do už spomínaného zväčšeného korpusu. Osobne si myslí že aj toto patrí k obyčajnému zvyku.

Alt saxofón P.Mauriat PMXA-67R X ladí tak ako by mal ladiť nový a dobrý nástroj. V oktávach, kvintách, rozkladoch atď. nedonútil ladičku aby sa pohla nesprávnym smerom.

Saxofón sa predáva s vkusným „študentským“ púzdrom, pevným, s popruhami a remeňom cez plece, len tie ušká v najpravne-podobnejšom prepravovaní a nosení ma neoslovili – no je to len môj pocit. Možno to niekomu, alebo väčšine bude vyhovovať k plnej spokojnosti. A prečo to študentské ? Prax mi vraví že saxofónoví borci, ktorí už ten nejaký piatok hrania majú za sebou dobre vedia aké púzdro im najviac vyhovuje a v akom chcú svojho miláčika prepravovať.

Tento Alt saxofón má môj veľký rešpekt a uznanie. Ak sa s ním niekde stretnete určite si ho vyskúšajte, nebudete ľutovať! Jeho cena na Slovensku je: 2.480,–€.

• Sound
• Mechanika
• Menzúra
• Ladenie
• Deformovaná – zvláštna prefuková klapka
• Vzhľad ? (vec vkusu!)

Spomínaná firma P.Mauriat sa v bežnej reči používa tiež ako nižšia verzia Selmera. Akékoľvek informácie o tejto značke nájdete na:
www.saxserice.sk
jonis@gaya.sk
+421 917 628 053
+421 434 307 251

V ponuke predajcu hravo nájdete všetky možné doplnky k nástrojom, plátky, ligatúry, závesné remene, vyteráky, púzdra atď. Na požiadanie, telefonicky alebo mailom dostanete odpoveď a najschodnejšiu cestu k uspokejeniu vášho saxofonoveho bádania. Drahí priatelia prajem vám príjemne stávené chvíľe so značkou P.Mauriat. S pozdravom Pavol Ortuta.

• 6.  – 14. 8. 2010
• 14. – 21.8. 2010

Zvu Vás letos opět na několikadenní setkání hráčů na hudební nástroje, kteří se v úžasném, klidném tvůrčím prostředí táborové základny Lhotka věnují jedné společné činnosti a tou je hraní, jamování, improvizace a muzicírování ve všech jeho podobách a krásách. Jednoznačnou výhodou takového projektu je fakt, že během roku je jen velmi málo příležitostí a času k tomu, aby si hráči nebo studenti hudebních kroužků a škol spolu zahráli ve dvojici, natožpak v triu. O to více takové soustředění jistě uvítají ti, kteří během roku výuku pravidelně nenavštěvují a léto jim skýtá výjimečnou příležitost nástroji se cíleně věnovat. Přijet může každý muzikant nabídka je směrována přednostně a v první řadě mezi příznivce www.saxik.com – tedy hráče na všechny typy saxofonů. Zkušenost ukázala, že smíšené složení je pestřejší a je ideální při společném hraní a jamech. Vítáni jsou proto hráči na klarinet a další dechové nástroje, flétny, kytary, klávesy, žestě, jakékoliv perkuse. Ověřilo se, že se neztratí ani didgeridoo nebo dudy… Čím pestřejší nástrojové obsazení se sejde, tím lépe si zahrajeme. V tomto ohledu nejsou žádná omezení. Na dopoledne jsou naplánovány hudební semináře týkající se potřebné hudební teorie, přesněji řečeno jde o výukové bloky s podrobným výkladem a praktickým cvičením na nástroj, během nichž nezůstane bez povšimnutí žádná hudební problematika a záludnost, ať nástrojově technická, nebo hudebně teoretická

Teorie všeobecná hudební

• Stupnice a jejich vzájemné vztahy.
• Základy teorie i pokročilá harmonie.
• Akordy a jejich značky, dominantní jádro, akordické stupnice, módy.
• Harmonizace melodie, základní principy kompozice a aranžování.
• Tvorba textu na danou melodii, forma, práce s tématem.

Teorie nástrojová

• Nátisk, dech a práce s bránicí, tvorba tónu, artikulace a technika jazyka.
• Intonace a rytmus jako základní stavební kameny hry na každý nástroj.
• Ovlivnění barvy zvuku a přizpůsobení hry hudebnímu stylu.
• Interpretace nejrůznějších hudebních stylů (klasika, blues, swing, jazz, balad, be-bop, funk, pop, ska, reggae, latin, fusion, jungle, atd).
• Souhra a zásady hraní v kapele, v sekci.
• Četba z listu, improvizace podle akordových značek.
• Klavírní základy, hra akordů – sazby, spojování akordů a tvorba basové linky, interpretace podle žánrů, kompozice.

Postupuje se od nejjednodušších problémů od intervalů, stavby stupnic, notového písma ke složitějším pojmům a jevům z teorie. Každý den je velice podrobně rozebírána jedna otázka s okamžitým procvičením na nástroj. Otázky jsou hned zodpovídány k naprosto jistému pochopení a témata na sebe progresivně navazují. Protože se pracuje každý den, probere se během celého setkání skutečně mnoho hudebních témat a to velice detailně. Celkový efekt několikadenní intenzivní práce během výuky je roven absolvování půlročního studia jakékoliv hudební školy, protože hráči tráví s nástrojem v ruce několik hodin denně (podle okolností). Přítomnost hudebního lektora po 24 hodin denně musí zanechat znatelné stopy.

Výuka směřuje k vytvoření hudebního tělesa. V plánu je hraní vícehlasých skladeb od duet, až po sexteta. Je snaha postavit v ideálním případě malou kapelu, pokud to instrumentální vybavení a hudební úroveň účastníků dovolí. K dispozici je obrovský výběr skladeb klasických, moderních, jazzových standardů, aranží i skladeb pop music. Vše s harmonickými doprovody. Podstatným cílem setkání je motivovat účastníky k improvizaci a uplatnění teoretických poznatků v samotné hře a to nejen během samotné akce, ale zejména po návratu do vlastních mateřských kapel a orchestrů. Přístup k hudebním problémům bude v první řadě řešen moderním způsobem, podle současných světových trendů, v zábavné, letní, pohodové, přátelské a odpočinkové atmosféře.

Pokud by se Vám Setkání líbilo a nemohli byste být na Lhotce po celou dobu, můžete přijet a zúčastnit se jen některé dny, třeba jen víkend. Budete samozřejmě vítáni. Napište mi a konkrétní částečnou účast se budu snažit příznivě vyřešit.

Setkání v žádném případě není pojímáno jako striktně předepsaná a předem vymezená aktivita, naopak je zde prostor pro okamžité plánování a změnu plánu podle okolností, podle počasí a nálady skupiny. Pro relaxaci je Lhotka ideálním prostředím. V areálu je několik hřišť, nechybí ohniště. Základna Lhotka leží v krajinné oblasti Kokořínsko, v okolí je koupání, lesy, skály.

Shrnutí informací

• Oblast:Kokořínsko – Lhotka u Mělníka
• Termíny:
  • 6. – 14.8. 2010
  • 14. – 21.8 2010

Účastnit se můžete jednoho nebo obou termínů.

• Věk: Ideálně od 14 let, ale spodní ani horní hranice není omezena.
• Zvláštní požadavek: Hráč by měl svůj nástroj ovládat minimálně v základech a mít alespoň prvotní znalosti hudební teorie.
• Cena (Oproti loňsku zlevněno!):
  • 1. termín 3600,– Kč.
  • 2. termín 3500,– Kč.
  • Při účasti na obou turnusech je částka za oba 4500,– Kč.
• Částka zahrnuje:
  • ubytování,
  • pojištění,
  • 5× denně zajištění stravy,
  • technické zabezpečení výuky,
  • připravené materiály.
• Ubytování: Chatky a sruby.
• Přihlášení: kontaktujte mne na e-mailu Dušan Čech (dusch1@email.cz)

Potvrzení účasti můžete posílat již nyní, pro včasnou rezervaci na Hudebním setkání na Lhotce je vhodné hlásit se co nejdříve. Pokud budete váhat a čekat na poslední chvíli, last minute jsem schopen akceptovat do 31. července 2010 a pokusit se účast zařídit.

Pokud se s námi nenaučíte nic nového, vrátí se vám účastnický poplatek a navíc budete-li odjíždět vlakem ze Lhotky, proplatíme Vám cestu. Přesvědčili jsme se ale, že každý hráč si může v závislosti na individuální hráčské úrovni doplnit své teoretické i praktické znalosti. Navíc se tu kdokoli může také střídavě věnovat i jinému nástroji, který si přiveze s sebou.

Na setkání s vámi se již teď těším a pokud Vás letní akce zaujme, ptejte se, napište mi a rád odpovím.

Dušan Čech

Ronnie Cuber je bezesporu jedním z největších baryton saxofonistů všech dob. Skladatel, aranžér a vedoucí vlastní skupiny, která sahá až do roku 1959.

Celým jménem Ronald Edward Cuber, se narodil 25.4.1941 v Brooklynu v New Yorku. Ve svých 18 letech, v roce 1959, hrál na newportském jazzového festivalu s big bandem Marshalla Browna (Marshall Brown Youth Band ), s kterými natočil i několik alb. Ve skutečnosti jsme všichni dlužníci pana Browna, protože Cuber hrál na tenor saxofon, ale band již tenor saxofonistu měl a tak Ronniemu nabídl židli baryton saxofonisty. Slovo dalo slovo a další den šel George Wein a Gerry Mulligan k Pontyům v New Yorku a koupili jeho první baryton.

V roce 1962 natáčel pro Slidea Hamptona, pak pokračoval v práci s kapelou Maynarda Fergusona (1963–1965). Následující rok vzal Ronnie jazzový svět útokem jako součást původního hard bop swingového kvarteta George Bensona, kde hrál po boku výborného varhanisty Lonnieho Smithe (hrál na legendární elektrofonické varhany Hammond B3). Kapela nahrála 4 památná alba u Columbia Records pod dohledem producenta Johna Hammonda. Po praxi s Lionelem Hamptonem vyplňil vyhledávané křeslo baryton saxofonisty ve Woody Herman's Band a také rozšířil svou práci v New Yorku pracovním zasedáním a nahrával se skvělým Latin bandem Eddieho Palmieriho, Charlieho Palmieriho, Maria Bausániho a Monga Santamarii. Současně na jeho začátku s Palmierovými, Ronnie hrál a nahrával po boku R & B legendy Kingem Curtisem a chvíli svými tóny podporoval i královnu soulu Arethu Franklin.

Následovalo působení s Lionelem Hamptonem v roce 1968, orchestrem Woodyho Hermana v roce 1969 a na volné noze natočil řadu alb jako vůdce a spoluhráč studia Xanadu. V roce 1973 si ze vzdálených konců rodiny dřevěných nástrojů osvojil i příčnou flétnu, která je na nahrávce Eddieho Palmieriho „Sun of Latin Music“.

Na sklonku 70. let se stal prvním baryton saxofonistou nahrávajícího na scéně v New Yorku a pokračoval v nahrávkách s Dr. Lonnieem Smithem, Eddie Palmierim, Andym & Jerrym Gonzalezem, vibrafonistou Bobbym Paunettom na jeho vlastním album u společnosti Xanadu. V 90. letech nahrál tři projekty pro Steeplechase a Fresh Sound.

Ronnie nehrál pouze s velkými big bandy, ale i s nonetem Leeho Konitze (období 1977 – 1979) s kterým každý pondělní večer v New Yorku nahrával. Zajímavostí je, že si zde přibral do svého arzenálu i soprán saxofon a klarinet. V roce 1980 byl členem Saturday Night Live Bandu po dobu 5 let.V polovině téhož roku nahrál pro studio Projazz jak latinu, tak R & B a na počátku roku 1990 se zaměřil na akce s Fresh Sound, Steeplechase a Milestons.

Cuber je stále žádaný jako precizní hráč a jako umělec hostuje na vysokých školách a univerzitách s hudebními programy po celém světě. Ronnieho sólové hraní, komponování a aranžování se zkušeností v jazzu, R & B, funku a latině ho posunulo v osobním žebříčku o příčku výše, když popáté za deset let účinkoval s Metropole Orchestra of Holland.

Cuber na sebe neustále upozorňuje nadšené kritiky a náruživé publikum, ať už jako vedoucí s Mingus Big Bandem, se kterými nahrál celkem 6 alb. Roku 1998 si splnil svůj sen s The Baritone Saxophone Bandem, kde působil nejen jako hráč, ale i aranžér. Jeho nejnovější projekt, kvartet s varhaníkem Lonnieem Smithem, je velmi žádaný, nejen kvůli společné historii obou hráčů, jenž sahá až do roku 1960 (George Benson Quartet).

Ronnie si získal reputaci jako muž soul-jazzové tvorby, temperamentní sólista latinského jazzu a nakonec si slávu zasloužil jako přední hard-bop hráč mezi baryton saxofonisty své generace. Po nahrání více než 2000 projektů, vzrušující směsici hard bop, soulu, R & B a latiny je jeho tón průraznější než kdy předtím a je naprosto nezaměnitelný.

Diskografie:

Výběr

• 2008 We Are The Levitts
• 2007 Across The Universe (Music From The Motion Picture)
• 2005 My Lives
• 2003 The Soul Jazz Legacy – The Master Collection Volume 2
• 2000 Anthology
• 1999 Euphrasine's Blues
• 1998 Love for Sale (The Netherlands Metropole Orchestra)
• 1997 Feeling Swing – Grands Classiques Du Jazz
• 1997 N.Y.C.ats
• 1996 In a New York Minute
• 1995 Sophisticated Lady
• 1994 Airplay
• 1993 So Close
• 1993 The Scene is Clean
• 1992 Jenni Muldaur
• 1992 Cubism
• 1991 Two Rooms – Celebrating The Songs Of Elton John & Bernie Taupin
• 1989 Essentiel Jazz – Hommage A George Gershwin
• 1988 Strange Kind Of Love
• 1986 Live at the Blue Note
• 1985 Passion Fruit
• 1985 Pin Point
• 1985 Two Brothers
• 1981 New York Jazz
• 1978 The Eleventh Day of Aquarius
• 1978 Boogie To The Top
• 1977 Summertime
• 1977 Zappa In New York
• 1976 Cuber Libre!
• 1976 Shoogie Wanna Boogie
• 1976 The Main Attraction
• 1976 Hotmosphere
• 1976 End Of A Rainbow
• 1975 House Of The Rising Sun
• 1974 The Sun Of Latin Music
• 1966 The George Benson Cookbook

Vybavení *

* dle www.jazzbarisax.com

Saxofon

Hubička

Plátky

Videa na YouTube (výběr)

San Sebastian Jazz Festival in Spain 2003 (Bill Evans, Randy Brecker)

12/8 Thang (Ronnie Cuber Quartet)

Theme Changes (Steve Gadd, Joey Defrancesco, Paul Bollenback)

Moanin' (Charles Mingus Big Band)

Odkazy

• Charles Mingus Big Band

Prameny

• Ronnie Cuber – Discogs.com
• Ronnie Cuber – Freshsoundrecords.com
• Ronnie Cuber – Allaboutjazz.com
• Ronnie Cuber – United-mutations.com
• Ronnie Cuber – Wikipedia.org

Článek byl původně napsán pro autorův blog SWalker's web.

• 18. 4. 2010 – aktualizováno: Povedlo se nám dohodnout s panem Klimentem zapůjčení sady různých hubic a ligatur na vyzkoušení. Jedná se předně o hubičky Beechler, což můžete brát jako příležitost se s těmito hubičkami seznámit a pořádně si je vyzkoušet, dále pak hubičky Francois Luis, Larsen, Link a nové Selmer. Ligatury předně Francois Luis a BG France. Zkoušet bude možné od sobotní přednášky až do neděle a to tak, že si účastníci zapůjči věci, pokud budou chtít, oproti úpisu v sobotu a vrátit je mohou až v neděli. Kromě vyzkoušení hubiček a ligatur bude možno na workshopu zakoupit drobné příslušenství jako plátky, vytěráky, šňury, stříhačky na plátky, atp. Ten kdo dorazí se má opět na co těšit!
• 24. 3. 2010 – aktualizováno: Účast na workshopu přislíbil pan Jiří Jelínek a můžete se tak těšit na zajímavou přednášku a diskuzi o pouzdrech na saxofon, jejich výrobě, úpravě a dalším.
• 18. 3. 2010 – aktualizováno: Účast na workshopu přislíbil pan Jan Rada a můžete se tak těšit na zajímavou přednášku a diskuzi o opravách saxofonů různých značek a jejich kvalitě a dalším.

Termín

Lektoři

• Dušan Čech
• David Fárek
• František Kop
• Bharata Rajnošek
• Michal Žáček

Program

Cena

Jak se přihlásit

• jaromir.salamon@gmail.com
• dusch1@email.cz

• zda máte zájem o ubytování (sobota nebo pátek i sobota)
• jméno a přezdívku (nejlépe ze Saxíku, pokud máte)
• věk
• mobil
• jak dlouho hrajete na saxofon
• co momentálně hrajete a cvičíte (co za noty a co za cvičení)
• pokud hrajete na více saxofonů, který je pro Vás ten hlavní

• Účet číslo: 2000150008/6000
• Variabilní symbol: 13094
• Konstantní symbol: 0308
• Specifický symbol: Vaše mobilní číslo bez mezer (musí být stejné jako zaslané e-mailem kvůli identifikaci platby)

Místo konání

• Adresa: Karlínské nám. 7, Praha 8
• Dopravní spojení: metro Florenc nebo Křižíkova a dál buď pěšky (cca 10 minut chůze) nebo tramvají č. 8, 24 zastávka Karlínské náměstí
• Web: DDM Praha – Karlínské Spektrum

Ubytování

• Adresa: Podbělohorská 3, Praha 5
• Dopravní spojení: metro Anděl, dál tramvají č. 4, 7, 9, 10 zastávka Klamovka (cca 5 minut jízdy)
• Web: DDM Praha – Klub Klamovka

Co s sebou

• samozřejmě saxofon(y)
• chuť se něco naučit
• dobrou náladu
• noty a muziku všeho druhu (v papírové i elektronické podobě) a další materiály
• spacák (pro jistotu, v ceně ubytování jsou již zajištěné lůžkoviny)
• jídlo a pití (v budově je automat na kafe, o přestávkách lze nakoupit v nedaleké samoobsluze otevřené cca do 22 hodin a v okolí je také několik dobrých restaurací)
• předpokládaná cena 170 Kč ubytování/za noc (může se ještě změnit!)

Přihlášení účastníci

1. Šimon S. (Simon)
2. Jan Havránek (Havro)
3. Jan Fraňo (SWalker)
4. Jaromír Salamon (Siris)
5. Honza Jirman (Buwol)
6. Irena Eichlerová (Cacorka)
7. Radmila Janečková (Matyllda)
8. Tomáš Laichter
9. Markéta Jirátová
10. Jan Rýdl
11. Silva Šírová (Silvis)
12. Dagmar Mertová (Dasa)
13. René Eichenmann (Royyy)
14. Dejan Hrnjica (Dejan)
15. Jirka Švidrnoch
16. Jan Šíma (Shorny)
17. David Serbousek (Serbik)
18. Vojtěch Kouba
19. Daniel Ševčík(Ševa)
20. Anna Krtičková
21. Radoslav Horák (Horacio)
22. Anna Čechová
23. Václav Muška
24. Volné místo

Hudební teorie… stále dokola zmiňovaný a používaný pojem. Pro mnohé hráče je nezbytnou součástí jejich hudebního vzdělávání, ať jsou to studenti hudebních škol všech úrovní, nebo samouci. Bez teoretického pozadí se hra na nástroj stává pouhou instinktivní záležitostí, které ne každému hráči vychází a také ne každý je s takovým způsobem hry stylem pokus-omyl spokojený. Bez teorie se také může zastavit hráč ve svém růstu, protože narazil na svou osobní hranici. Pro někoho může být postoj k teorii na stejné úrovni, jako třeba vztah k zubaři: víme, že je nutný, ale přesto jej nemáme dvakrát v oblibě, nebo se mu dokonce vyhýbáme a bojíme. Je zřejmé, že například při improvizaci jsou teoretické vědomosti přímo nutné. Bez potřebných znalostí budou sóla jednoduchá, navzájem si podobná a bez nápadu. U složitějších skladeb bude hraní sól možná neuskutečnitelné. A to je jistě škoda. Ale i pro ty, kdo neimprovizují je hudební teorie v mnohém užitečná.

Pár příkladů z praxe: Hrajete v kapele a náhle je nutné zahrát písničku o tercii či kvartu výše? Chcete zahrát nějakou skladbu tak, aby začínala od konkrétního tónu, třeba od Eb? Pokoušíte se naučit nějaké sólo z nahrávky? Chcete se rychle naučit nějakou písničku nazpaměť? Slyšeli jste právě zajímavou melodii a chcete si ji poznamenat, abyste ji nezapomněli? Hrajete na klavír nebo u ohně na kytaru písničku, kterou jste dlouho nehráli a „vypadl“ vám z hlavy akord v refrénu? Složili jste si vlastní melodii, nebo písničku a hodláte k ní vymyslet i harmonický doprovod? V tom všem je teorie nepostradatelná, ulehčuje práci a především je velice urychlujícím pomocníkem. Každý, kdo se s takovými situacemi setkal, ví, že je užitečné proniknout alespoň trochu, nebo více do tajů harmonie, stupnic, nebo improvizace a to bez ohledu na nástroj, na který hraje.

V roce 2009 byly plánovány dva semináře hudební teorie. První přednáška měla velmi pozitivní ohlasy a vyžadovala si pokračování. Červnový teoretický seminář se však z technických důvodů neuskutečnil a proto vyvstal zájem o další přednášky. Zveme Vás tímto proto na 3. hudební seminář na téma: Použití pravidel hudební teorie v praxi.

Je podrobně zaměřený na specifická témata, která jsou nejčastěji předmětem dotazů nejen začátečníků, ale i pokročilých hráčů.
Hlavní body se dotýkají témat:

• Intervaly jako základ a úvod do stupnic.
• Dur a moll stupnice obecně, jejich stavba, vztahy mezi jednotlivými stupnicemi dur a moll.
• Co jsou mody, jak je snadno odvozovat, jak je chápat, jak s nimi pracovat při hraní.
• Pomůcky pro zapamatování, rychlá orientace v tóninách během hraní.
• Kadence a základni harmonická pravidla v durových a mollových tóninách.
• Použití tónového materiálu při improvizaci v dur a v moll.

Seminář je opět připraven pro hráče na hudební nástroj, kteří při hraní naráží na citelně omezující mezery a nedostatečné vědomosti v hudebni teorii, kterou spiše překlenou citem nebo instinktem. Tato mezera má být vyplněna a osvětlena přednáškou doplněnou hudebními ukázkami, praktickými cvičeními a příklady. Vřele doporučujeme donést si vlastní nástroj pro okamžité praktické uplatnění poznatků. Otázky jsou vítány. Nástrojová specializace a hráčská úroveň není rozhodující.

• Místo konání: Karlínské Spektrum, DDM Hl. m. Prahy – Karlínské nám. 7, Praha 8
• Datum konání: 27.02.2010 od 13:30. Předpokládaný konec cca 17:00 (podle zájmu a zanícení účastníků)
• Cena: 400,- Kč

Není to tak dlouho co mi lektorka přinesla nové noty. Pro saxofonový kvartet, pro 4 altky (4 nástroje stejného ladění). Z těch pár skladeb co přinesla se postupně vyklubaly 3 sešity více či méně těžkých skladeb, ale velmi příjemných, až z nich má člověk radost, když je hraje. Právě proto bych vás chtěl s nimi seznámit. Až budete přemýšlet co si sehnat za noty, můžu tyhle jen doporučit. A vůbec nevadí, pokud zrovna nemáte další 3 spoluhráče, vždy se dá hrát jen některý hlas nebo např. 1. altka s kompletním doprovodem.

Všechny 3 sešity jsou od trumpetisty Berta Lochse, každý je zaměřený na trošku jiný druh muziky, což je jasné již z jejich názvu, jmenují se:

• Groove Quartets
• Jazz Quartets
• Swing Quartets

Kromě saxofonové varianty je možné je sehnat ještě variantu pro klarinet, flétnu a trubku.

Každá varianta obsahuje 4 tenké vložené sešity (což si myslím, že je běžné), pro každý hlas jeden, to aby se mohl každý hráč naučit svůj hlas doma či ve zkušebně sám a noty se nemusely složitě kopírovat. Samotný sešit – pevně svázaný – pak obsahuje noty pro všechny hlasy současně a navíc CD s podklady. CD obsahuje pro každou skladbu 6 různě upravených podkladů, 4 z nich jsou nahrané vždy bez jednoho vybraného hlasu, což umožňuje cvičit každý hlas zvlášť, další dva podklady jsou kompletně nahraný kvartet a pouze doprovod. A teď k jednotlivým sešitům.

Groove Quartets

Groove (něco úžasného (slang.)) kvartety jsou prostě jedním slovem úžasné. Veselé skladby, které vás překvapí i potěší. Nejsou zrovna z nejlehčích, tedy ne zrovna vhodné pro začátečníka, ale zkušenější hráč je zahraje.

• Our Show
• African Chants
• Hip Shake
• Sunday Morning

Our Show je možná trošku laciná znělka k nějaké zábavné show nebo možná jen taková krátká orchestrálka, ale o to chytlavější, můžete ji nenávidět pro svou jednoduchost, ale stejně si ji budete broukat. African Chants je zpívající domorodý dav v trošku obtížnějším 12/8 rytmu, až si na něj zvyknete, myslím, že vás tahle skladba bude velice bavit, stejně jako baví mně a nemůžu se ji nabažit Hip Shake vás rozhodně roztančí, ne nadarmo se jmenuje pohni bokem (nebo snad bůčkem? :-)), možná, že inspirací byla skladba Hip Shake Boogie, rozhodně tahle skladba stojí za to. No a nedělní ráno – Sunday Morning, to už tu bylo tisíckrát např. Lionel Richie, Lou Reed a další (se mrkněte na Youtube), když si představíte, že je neděle, právě jste se probudili a nikam nespěcháte, nic není potřeba dělat nebo udělat a to vše v rytmu reggae nebo snad dokonce ska.

Jazz Quartets

Jazzové kvartety vám ukáží, jak různorodé věci můžou být hrané v jazzovém cítění. Opět se nejedná o nejlehčí skladby, ale pokud jste schopni pracovat s podkladem a učit se poslechem a tento je opravdu výborný, tak vám nebude cvičení a hraní dělat nejmenší problémy.

• Gettin' Latin
• Gospel Treat
• Cool Tune
• Waltz for Four

Zatímco si s Gettin' Latin užijete trošku rychlejšího jazzového latinského rytmu a výborně znějící souhry všech nástrojů, tak Gospel Treat je naopak pomalá skladba – sborový kostelní zpěv, kde si spolu jednotlivé hlasy povídají. Cool Tune je obtížnější jazzová skladbička, naročné noty – jak už to v jazzu bývá, dokonalá souhra a hlavně, hlavně ladění všech 4 nástrojů, ale za to všechno jste odměněni výborně znějcí skladbou. Poslední skladba Walz for Four, je valčík pro 4 nástroje, odtud taky název, že ano. Opět je to skladba pomalejší, ale příjemná, houpavá melodie se vám dostane pod kůži a budete si ji zpívat ještě dlouho poté co dohrajete.

Swing Quartets

Swingové a bluesové kvartety – náladovky pomalejšího ražení, které se vám můžou zdát při poslechu trošku až moc jednoduché, ale opak je pravdou, vůbec jednoduché nejsou, zvlášť když je sami máte hrát a co teprve, když hrajete první hlas a tedy i sólo, které v každé skladbě je.

• Highway Blues
• Gentle Brass
• The Moody Mode
• Funk Four

Highway Blues mi velmi připomíná jinou skladbu, snad se nebudu plést: Cantaloupe Island (kdyžtak mne opravte :-)). První dva hlasy hrají melodii hlavní, druhé dva podkladovou linku, občas se společně setkají. Zatímco předchozí blues bylo rychlejšího rázu, tak Gentle Brass je velmi jemná a křehká skladba plná souher a krásně vystavěných doprovodů ve 2. a dalších hlasech. Opravdová pomalá náladovka je pak The Moody Mode, která vás procvičí v dodržování swingování a poslouchání ostatních, protože souhra je zde opravdu důležitá a opět velmi kouzelná. No a poslední skladbou je odlehčená funková věc Funk Four, kolikrát jsem ji poslouchal a říkal si jak pěkně jednoduše to zní, ovšem když se člověk podívá do not, tak je opak pravdou :-).

* kliknutím na kteroukoli náhledovou fotografii v článku, se zobrazí detailnější fotografie 

Hlavním tématem teoretické části setkání byly MÓDY, označované také jako církevní stupnice. Na úvod bylo užitečné ujasnit, co kdo od saxofonu a od hry na něj očekává, zda se zajímá o základní techniku hry, teoretické rady pro improvizaci a tvorbu sóla, nebo společné hraní a výměna myšlenek a podnětů o plátcích, hubicích a nástrojích. Díky většímu počtu saxofonistů se více než jindy projevila rozdílná úroveň ve zvládnutí saxofonové hry a hudební nároky. Setkání se proto spíše podobalo hutnému workshopu, což se nemuselo setkat s pochopením méně zkušených nebo příležitostných saxofonistů.

Saxofon patří mezi nástroje s výjimečnými výrazovými schopnostmi a pro svou barvu tónu a vyjadřovací předpoklady je od počátku v jazzu ze všech nástrojů nejvíce předurčen k improvizaci, neboť nabízí nejširší škálu různých barev, nálad, dynamiky, tvorby tónu, artikulace a umožňuje zcela individuální vyjádření hráče. Díky tomu poznáme po pouhých několika tónech Sonny Rollinse od Stana Getze, Paula Desmonda od Charlie Parkera. Ale nejde samozřejmě jen o oblast jazzu. Ať již někoho improvizace láká, nebo ne, po většinu času se jí tento rok věnovala hlavní pozornost.

Pro každého účastníka letošního setkání bylo bezesporu přínosné dotknout se základních pojmů z hudební nauky a osvojit si například tónové intervaly a jejich názvy, stavbu a tónovou strukturu durové stupnice jako výchozí řady pro tvorbu dalších módů. Padly otázky a odpovědi co je tónika, dominanta a subdominanta a jak ovlivňují tyto harmonické stupně a funkce tvoření melodie při improvizaci a při hře podle značek. Pokročilejším tématem byl stále aktuální a často vysvětlovaný systém psaní akordových značek pro kvintakordy a následně i pro septakordy, kde pomohla znalost intervalů. Důležitým bodem byl výklad o systému předznamenání u stupnic s křížky i béčky. Užitečnou pomůckou bylo uvědomování si kvartových vztahů a rozvádění mezi akordy podle jednotlivých stupňů ve stupnici (IIIm – VIm – IIm – V7 – I). Významně pomohla cvičení pro uvědomování si příbuzných tónů mezi sousedními akordy v jakékoli akordické progresi, což se stává jakousi základní kostrou pro vedení sóla při improvizaci. Překvapením pro všechny byl test, jak dalece je každý schopen zahrát na harmonický podklad sólo podle předem nakreslené libovolné křivky, která určovala přibližný pohyb melodie. Tak mělo být ukázáno, že pohyb melodie může probíhat buď vertikálně, nebo horizontálně a musí být naprosto nezávislý na technické schopnosti hráče a na stavu nástroje. Saxofonista s „touhou“ improvizovat musí být schopen vymyslet a vystavět linku ve všech polohách nástroje, libovolně pohyblivou.

• 1. stupeň – Cmaj7
• 2. stupeň – Dm7
• 3. stupeň – Em7
• 4. stupeň – Fmaj7
• 5. stupeň – G7
• 6. stupeň – Am7
• 7. stupeň – Bm7(5b)

Takto bylo vysvětleno, že vznikají tři akordy durového charakteru a tři akordy molové. Některé akordy jsou tedy svou strukturou a charakterem podobné, (např. molové septakordy Dm7 Em7 Am7), ale výběr tónů, kterými by mohl být akord proložen, záleží vždy na harmonickém kontextu a vztahu k ostatním akordům, na jejich funkci a umístění. (Jiné tóny lze použít pro akord Am7 obsažený ve skladbě v tónině C-dur (zde je na sextě), jiné v G-dur (je na sekundě) a v F-dur (je na tercii). Každý si mohl hned s nástrojem a s pomocným podkladem ověřit způsob tvoření sóla při improvizaci na tuto akordickou progresi, která je v podstatě rozšířenou kadencí s použitím dominantního jádra.

Nejpoužívanějšími stupnicemi jsou durová a molová, tedy jónská a aiolská. Ale jazzový hráč se často setká i s dórskou a myxolydickou, díky dominantním jádrům. (pozn.: dominantní jádro je označení akordického sledu II. a V. stupně v durové stupnici. Vždy jde o molový septakord následovaný durovým dominantním septakordem, který se rozvádí zpravidla do tóniky. V Cdur je to sled Dm7 G7, v Ebdur jde o Fm7 Bb7).

Došlo však i na výše zmiňované debaty o nástrojích, hubicích a plátcích. Zkoušelo se kde co, nejrůznější kombinace plátků vs. hubice na různých nástrojích. Mezi často hranými a u nás už hodně používanými hubicemi výrobců O. Link nebo Vandoren či Selmer, byly i ty méně obvyklé, například Joddy Jazz na tenor, LAWTON na baryton, Labeyle metal na alt.

Neděle byla shrnutím všech podstatných myšlenek týkajících se improvizace a modálního hraní. Zajímavě zněly improvizační duely dvou saxofonů dohromady, kdy díky uplatnění poznatků o stavbě melodie téměř nedocházelo k nevhodně a nepřirozeně znějícím kombinacím a souzvukům. Improvizace v sobě zahrnuje i dovednost poslouchat okolní hudební dění. A samotný závěr? Zběsilá sóla ve frygickém módu na hranici hratelnosti a prstové pohyblivosti přenesla všechny kamsi na arabské území. Možná to bylo předznamenání blížícího se koncertu Bély Flecka a jeho Flackstones. S přáním zdaru v práci a úspěchů v hraní se třetí setkání zakončilo, aby se stalo inspirací a poučným podnětem účastníkům i pořadatelům pro setkání další. Těšíme se na slyšenou i na viděnou.

Rádi bychom vás pozvali na sraz Saxíku, který se koná jako obvykle v Brně začátkem listopadu. Myslím, že vzhledem ke dvěma úspěšným předchozím ročníkům, není třeba sraz moc popisovat. Více si můžete o předchozích ročnících přečíst zde: O 3. saxofonovém srazu, Brno 8. – 9. listopadu 2008 a zde:O 1. saxofonovem srazu, Brno 3. – 4. listopadu 2007.

Akce je to živelná, i když nepostrádá organizaci a disciplínu. Rozhodně se jedná o daleko uvolněnější akci (co do rozvrhu a náročnosti), než pravidelný dubnový Workshop. Proto nečekejte striktně organizované dva dny hraní pod taktovkou 4 zkušených českých saxofonistů, ale spíš jednodušší akci v podobě srazu.

Lektor samozřejmě bude. Jako už obvykle dorazí Dušan Čech, vyzbrojený některým ze svých mnoha saxofonů a připravený se do ledasčeho pustit a občas i popostrčit organizaci jakož i jednotlivé účastníky. Každý si určitě sraz užije, není třeba se obávat, ať už hrajete léta nebo jen pár měsíců (či dokonce jen dní). Zatím všichni kdo se zúčastnili byli nadmíru spokojeni.

Jak se přihlásit

• jaromir.salamon@gmail.com
• xhavro@gmail.com
• dusch1@email.cz

Kdy to bude

• Sobota 7. 11., doražte mezi 9 – 10 hodinou, skončíme až odpadnem :-), loni někteří nešli vůbec spát, předloni skončili už ve 4 ráno… :-).
• Neděle 8. 11., začneme až se vyspíme, nejdříve však v 9 hodin, skončíme nejpozději kolem 14 hodiny, abysme se v pohodě dostali domů. Někteří, aby stihli Flecktones v paláci Acropolis

Co s sebou

• samozřejmě saxofon(y)
• noty a materiály
• zápisník a tužku (bude furt co si zapisovat)
• spacák a karimatku (spí se přímo v Domečku)
• chuť se něco dozvědět
• dobrou náladu
• jídlo a pití
• 350 Kč registrační poplatek (domeček, lektor, režie)

Kde to bude

Přihlášení účastníci

1. Dušan Čech (Cycloc)
2. Havro
3. Siris
4. Synda
5. Cacorka
6. SWalker
7. Katka P.
8. Nirnak
9. Tinamar
10. Michal K.
11. Dani
12. Matyllda
13. Janulienka
14. Milano
15. Šimon Š.
16. Lefi
17. Serbik
18. Atreadis (možná)
19. Lenka K.

Následující článek je převzat a publikován se souhlasem autora Šimona S..

Právě jsem se vrátil z … Letního hudebního setkání, a je to ta nejlepší doba pro to o celé akci sepsat své dojmy. Tahle výjimečná desetidenní (!) akce byla vlastně workshopem pro saxofonisty všech hráčských úrovní pod vedením lektora Dušana Čecha. Setkání probíhalo v úžasné krajině na Kokořínsku v pohodlném prostředí místního letního tábora. Sešla se tu skvělá parta mladých lidí, celkem se tu za 10 dní vystřídalo 13 hráčů, většina zůstala po celou dobu. Z nástrojů dominovaly altky (8?) a tenory (3), na místě byly i dvě sopránky a dvoje klávesy, jeden kovový (?) klarinet, kytara a v závěru programu došlo i na bizarnosti typu dudy .

v zajetí saxofonu…	improvizujeme!

Celých deset dní jsme tak měli jedinečnou šanci nabírat znalosti z hudební teorie, individuálnímu pilování hry, interpretaci nejrůznějších hudebních stylů (reggae, pop, ska, rock, funk, hip-hop, balad a dalších stylů), nácviku hraní z not a hlavně různým přístupům k IMPROVIZACI, které nám Dušan neúnavně od rána do pozdních večerních hodin hustil do hlavy.

Právě intenzita výuky a hraní udělala Letní setkání v rámci běžného roku plného povinností naprosto ojedinělým zážitkem a prostorem pro získání zkušeností. V praxi byly naše dny celé vyplněné nějakou činností související s MUZIKOU, od ranních hodin po snídani po individuálním rozehrání hned výuka s případnou improvizací, po krátké poobědové pauze na vytrávení opět výuka a společné hraní až do večeře no a po večeři obvykle … společné hraní.

K tomu během pauz na stravování samozřejmě rozebírání nejrůznějších témat souvisejících nějak s muzikou a především saxofony. Koncem týdne už saxofonový rauš nabíral takové grády, že např. po ránu po probuzení bylo jako první možné zaslechnout věty pronášené ještě ospalým hlasem: „A prosím tě, jak to je vlastně ještě s tím kvint-kvartovým kruhem“ nebo „Ta G mixolidická je teda 5. stupněm v H nebo C dur?“

únava	i soustředění

Z toho si můžete sami udělat dojem, jak hudebně intenzivní to celé bylo. Samozřejmostí pak byly individuální konzultace u Dušana, který nám vše trpělivě vysvětloval a objasňoval. Naprosto 100 % tak můžu potvrdit předpoklad z informačního materiálu k workshopu, že jsme zde prošli a udělali kus práce odpovídající hodině týdně studia v průběhu běžného roku.

Pro mě osobně (začal jsem hrát před několika měsíci po uplynutí hodně dlouhé doby od absolvování LŠU klarinet cca 6 let) celé setkání představovalo ohromnou motivaci a soustředění do dalšího samostudia, možnost zahrát s více spoluhráči (poslední den jsme vlastně vytvořili malý bigband), navázat nová saxofonová přátelství a udělat si jasno v dalším přístupu ke cvičení a hlavně dalšímu sebevzdělávání a vývoji v MUZICE. Také jsem si zde uvědomil, jak strašně důležité je soustředění a nerušení spoustou okolních vlivů (škola, rodina, kamarádi, práce) při přístupu k hraní a cvičení a vlastně i sobě samému. Ranní rozehrávání na prosluněné louce nemělo chybu!

Teď ještě pro představu shrnu náplň jednotlivých dnů, jak jsem si je zapamatoval. Přehled možná nebude úplně vyčerpávající, ale pro představu co všechno jsme udělali snad sloužit může. Na závěr bych rád ještě jednou poděkoval Dušanovi za přístup, protože se nám celou dobu 100 % věnoval a snažil se nám předat svoje zkušenosti, takže dík!! Bude-li se podobná akce příští rok opakovat, určitě nebudu váhat dorazit.

krásná příroda okolo…	až meditační prostředí…

Den 0 – Pátek

Jsme si stihli večer ještě krátce zahrát, podělit se s ostatními o vlastní dosavadní hudební vývoj a naladit se na společnou vlnu hraní a učení se.

Den 1 – Sobota

Probírali jsme vše okolo nátisku, zkoušeli cvičení alikvotů, různá nasazování a dýchání, věci okolo parametrů hubic. Prošli jsme základní teorii týkající se akordů, bluesové stupnice, definovali několik možností jak na co improvizovat. Na krátké akordové progresi jsme zkoušeli interpretovat latinu, konkrétně Bosanovu.

Den 2 – Neděle

Přidali jsme BeBop stupnici / efekt, něco dál z teorie okolo akordů a pak improvizovali a hráli s jednoduchou akordovou progresí C, Gm, F, G, ukázali si rozdíly ve frázování v jazzu a v latině. Hráli jsme bluesovou dvanáctku G7 a zase zkoušeli improvizovat. Tady jsme snad dostali i první domácí úkol – napsání krátkého vlastního sóla a jeho interpretaci. Naše skupina napsala krátký funkový riff, který sklidil velký úspěch!

Den 3 – Pondělí

Tenhle den byl podle mého názoru vůbec nejvíc nabitý hudební teorií, až šla hlava kolem Zabývali jsme se durovými a mollovými pentatonikami, ještě improvizovali na bluesovou dvanáctku z neděle s individuálním komentářem k našemu hraní, seznámili jsme se s hexatonikami a zkoušeli na ně improvizovat. Shrnuli jsme několik základních možností na co jak improvizovat a odpoledne jsme dělali módy stupnic, zabývali jsme se kvart-kvintovým kruhem a dominantními septakordy a jejich rozvoji. Tenhle den měli, myslím, všichni teorie tzv. plný brejle

a když jsme nehráli, zapálili jsme oheň	a pekli jsme si buřty

Den 4 – Úterý

Jsme hlavně hodně hráli a improvizovali, začali improvizací na téma Em, C, G, DsusD, vysvětlili si jak používat „sus“, pak zkoušeli pentatoniky, bluesovky a další nápady, co kdo měl. Zkoušeli jsme improvizovat na „dojáky“ ala „p….music“ a odpoledne nám Dušan připravil 8-mi hlas ústřední motiv z Jesus Christ SuperStar, který po odladění drobných chyb zazněl z deseti nástrojů fakt mocně Odpoledne jsme ještě dělali speciálně mixolidickou stupnici a dostali další domácí úkol na večer.

Den 5 – Středa

Ráno jsme zahájili den už v 7 hodin a to právě famfárama z Jesus Christ Superstar, které jsme se předchozí den naučili, a to zahrané pěkně zostra uprostřed tábora, za což jsme pak během dne od ostatních obyvatel tábora sklidili značnou odezvu Dopoledne jsme pak měli jam/improvizaci na sóla, která jsme si napsali za domácí úkol a Dušan nám je pěkně odborně proklepl. Potom improvizaci na progresi D7,G7,C7,A7, nejdřív v jazzovém a pak funkovém rytmu. Rozebírali jsme jak stavět sóla, jak se během hry hudebně vyjadřovat. Vrátili jsme ještě k rozvoji dominantních septakordů a všeho kolem nich. Naťukli jsme také téma alterací, řekli si něco odkud čerpat další poznatky k teorii. Odpoledne a večer jsme se věnovali interpretaci stylu reggae a ska – navečer už to byla při improvizaci docela jízda – dokonce jsme roztancovali další obyvatele tábora!!

došlo i na bizardní spojení, zde: příčný alt sax…	…tady trombo-sax

Den 6 – Čtvrtek

Ráno začínáme improvizací na progresi Am, G, F, E7, opakujeme si přitom přístupy k improvizaci, co lze na co hrát. Pak ještě další progrese, ale odpoledne jsem si musel bohužel odskočit do Prahy, takže jsem program úplně nestihl. Dostali jsme zase domácí úkol – akordovou křížovku

Den 7 – Pátek

Jsem stihl jen odpoledne, kdy jsem po návratu z Prahy, kam mě zavolaly pracovní povinnosti naštěstí během krátké chvíle zvládl „převibrovat“ nazpátek do workshopové atmosféry a soustředění na MUZIKU. Hráli jsme „Cantaloupe Island“ a zkoušeli do toho s většími či menšími úspěchy improvizovat. Vyzkoušeli jsme si zase několik přístupů k improvizaci a dostali rady co a jak dělat při sólu lépe. Rozebírali jsme taky znovu dominantní jádra a práci s nimi. Navečer byla další improvizace tuším na Dmaj, Bm7, Em7, A7 a hlavně jsme si udělali jasno v tom, jak přistoupit v rámci roku k dalšímu cvičení a samostudiu (Jazz Practice Planner).

Den 8 – Sobota

Byla vlastně vyvrcholením celého našeho usilování – celý den jsme nacvičovali skladbu „In The Mood“ v hlasech pro tenory, altky a soprán. Věnovali jsme se hodně frázování a swingovému rytmu, Dušan byl přísný a nikomu jen tak něco neprošlo Nakonec po celodenním úsilí jsme se ve swingovém rytmu dohoupali k jakžtakž uspokojivému výsledku a hráli jsme v originálním tempu 160. Odměnou nám pak byl soud impresária našeho bigbandu ve formě: „Hmm, teď už to bylo skoro prodejný….“

Den 9 – Neděle (+ den 0 pátek = 10 dní)

Už se nesl ve znamení balení, loučení a odjezdu. Zahráli jsme si ještě společně na konec vícehlasý motiv z Jesus Christ a po skupinkách pomalu odjížděli do nejrůznějších koutů republiky (nejvzdálenější účastník až z Uherského brodu – sic!). Musím říct, že to po prožitých dnech nebylo jednoduché loučení a kdyby to šlo, přidal bych hned další 10 dnů. Takhle alespoň doufám, že se s ostatními při nejbližší příležitosti zase setkám – tak třeba na saxíkovém workshopu, co?

Šimon
P.S.: Text je ostatním účastníkům setkání volně k dispozici, snad to viděli podobně .

Již několikrát se tu ve fóru diskutoval věk. Občas se někdo zeptá, v kolika letech je nejlepší na saxofon začít hrát a odpovědí mu je obvykle, že na věku nezáleží. Ač je odpověď správná, přesto nás zajímá, do které věkové kategorie patříte. Tahle anketa se zdá jako již předem jasná, ale nechme se překvapit. Přeci jen je začátek školního roku a když je člověk na začátku něčeho, neměl by dělat předčasné závěry, jak to skončí. Tak vzhůru do hlasování.