1. Chtěl(a) bych hrát na saxofon, kde mám začít?

Je třeba se zamyslet, jaký (soprán, alt, tenor nebo baryton) a kde sehnat nástroj, učitele, prostory na cvičení, čas a finance. Saxofon je nástroj jako každý jiný a vyžaduje denní cvičení. K nelibosti sousedů a mnohdy i spolubydlících je i hlasitý, je tedy třeba si najít klidné prostory pro cvičení, kde to budou ostatní tolerovat a nebo nebude nikdo rušen.

2. Jaký typ nástroje si mám vybrat, soprán, alt, tenor nebo baryton?

V podstatě je to jedno, lze začít na kterýkoli. Všechno má svá ale, tedy i tato odpověď. Nejčastějšími nástroji na které se všeobecně hraje (nikoli začíná) je alt a tenor, tyto dva nástroje sax. rodiny se dají také nejlépe pujčit nebo koupit (viz dále bod 3). Soprán a baryton jsou méně obvyklé nástroje, kvuli tomu jsou méně často k dispozici na vypůjčení a není jich ani moc na výběr ke koupi. Soprán i baryton jsou dražší. Z toho všeho také vyplývá uplatnění, nejlépe se člověk uplatní s altem a tenorem, potažmo sopránem, méně často s barytonem.

Rozměry a váhou je na tom nejlépe sopránsaxofon (asi 1,5 kg), ovšem je nejnáročnější co se techniky hry týká (především nátiskově, což ma dopad hlavně na intonaci v mezních polohách nástroje). Poslední dobou se vedle klasické rovné varianty nástroje (straight) objevuje u různých výrobců i provedení zahnuté (curve) které vykazuje lepší intonační a zvukové vlastnosti.

Méně náročný a trošku větší je altový saxofon (asi 2,5 kg). Zkušenost je taková, že je pravděpodobně nejoblíbenější u dívek a žen a může být logickým vyústěním ze hry na zobcovou flétnu, třeba altovou. Bývá cenově nejdostupnější ze všech saxofonů, je častým artiklem inzercí a bazarů.

Tenorový saxofon je 3. v pořadí, co se velikosti týče (váží asi 3,5 kg). Nelze tvrdit, že je technicky opět o něco snažší, než alt. Pravda ale je, že umožňuje individuálnejší (tedy volnější) práci s nátiskem a přizpůsobení vlastnímu pojetí hry. Zřejmě proto se u tenorů setkáváme ze všech saxofonů s největší paletou odstínů v pojetí tónu, jeho barvy, výrazu atd. Mnoho slavných tenorsaxofonistů je rozeznatelných již po několika prvních tónech.

Barytonsaxofon je obr (asi 6,5 kg), který je kupodivu nejméně náročný na nátisk a na dech. Je však relativně těžkopádný pro techničtější hraní. Spíše než plíce profesionálního skláře vyžaduje baryton pořádné svaly pro manipulaci s ním. Jak ale dokazují mnohá saxofonová tělesa, výjimky potvrzují pravidlo.

Neexistuje univerzální doporučení ani podle velikosti postavy, ani podle toho, co se „nosí“. Pro začátek doporučím vybírat spíše alt nebo tenor, při přechodu z klarinetu i soprán, který může být velmi velmi podobný co do způsobu hry, ale nelze tvrdit, že na soprán se musí hrát pouze „klarinetově“. Baryton je vhodné asi nechat na později (není nejlevnější a nejlehčí na přenášení…). Dobré je poslechnout si nahrávky známých saxofonistů a vybrat dle toho co se bude líbit. Pak je vhodné stanovit si maximální cenu, kam je nutno zahrnout i nemalou částku na případnou, ale mnohdy nezbytou koupi nové hubice (viz dále bod 3.). To už by mělo stačit na konečné rozhodnutí.

3. Kde můžu pořídit nástroj?

Jak už jsem psal, saxofon je možné půjčit nebo koupit, nový či hraný. Půjčení je nejlepší cesta. Saxofon není levný nástroj (viz otázka č. 5) a tak je dobré vyzkoušet si za cenu půjčovného, zda tě bude hra bavit. Kdyby ne, nic se neděje, nástroj se dá vrátit. Nástroje k zapůjčení obvykle svým žákům poskytují ZUŠ nebo hudební školy. Existují i firmy, které se na půjčování nástrojů specializují např. www.hudebka.cz. Půjčovné může být od pár stokorun za rok až po pár stokorun měsíčně.

Pokud se rozhodnete nástroj si hned ze začátku koupit, je dobré se podívat po starších nástrojích buď České výroby (Amati Kraslice) nebo zahraničních, kterých existuje nepřeberné množství. Starší hraný nástroj, pokud se nejedná o profesionální saxofon nejvyšší třidy, je obvykle levnější a do začátku poslouží stejně dobře jako nový. Dobré je nástroj vybírat s učitelem nebo hráčem na saxofon, který saxofonu rozumí a umí na něj hrát. Je dobré zjistit, zda nástroj ladí, zda je v dobrém stavu a jak moc potřebuje seřídit nebo opravit. Po koupi dejte nástroj na seřízení odborníkovi.

Pokud vybíráte z nástrojů nových, je třeba počítat s vyšší cenou a velice špatným výběrem ze zahraničních značek ve většině Českých obchodů. Česká značka Amati-Denak má v republice několik kamenných prodejen, kde je k dispozici vždy několik modelů od daného typu a tak je i z čeho vybírat.

Při koupi se vyvarujte unáhlených rozhodnutí, nástroj v klidu vyzkoušejte, klidně i několik desítek minut a poté v klidu rozmyslete. Pokud se nejedná o vyloženě „výhodnou koupi“ výjímečného kusu, tak jej můžete vždycky koupit později. Saxofon by si měl vyzkoušet nejen učitel, ale i student. Důležitou součástí saxofonu, stejně významnou jako nástroj samotný, je hubička. Patří ke standartní výbavě a příslušenství nástroje, které vždy se saxofonem zakoupíte, ale většina hráčů poté volí hubičku podle vlastních nátiskových dispozic, podle tónové představy a v neposlední řadě finančních možností.

4. Kde mám sehnat učitele?

Učitel na saxofon je důležitý. Samovýuka obvykle začátečníkovi přinese jen naučení se zlozvyků, které se bude později velmi pracně, pod dohledem učitele, odnaučovat. To platí dokonce i v případě, že hráč přechází z příbuzného klarinetu.

Možná by se mohlo zdát, že jakýkoli učitel, je dobrý učitel, ale opak je pravdou, musí to být saxofonista, nikoli třeba trumpetista. Pokud máte tu možnost, vyberte si takového, který opravdu učí hru na saxofon. Klarinet je sice podobný nástroj, ale pouze z hlediska hubičky. Mnohem podobnejší nástroj saxofonu je třeba hoboj, nebo příčná flétna (hmatově), ale klarinetista, nebo hobojista či flétnista není vždy vhodným učitelem saxofonu i přesto, že na saxofon tu a tam občas zahraje!

Učitele na saxofon najdete v již několikrát zmíněných ZUŠ, hudebních školách, DDM nebo konzervatořích. Můžete taky hledat v big bandech nebo jiných dechových orchestrech. Popřípadě na již zmíněných stránkách www.hudebka.cz.

5. Kolik stojí saxofon?

Cena saxofonu se velmi liší podle typu a značky. Cenové rozpětí je opravdu obrovské, od 10 tis. Kč počínaje až po stovky tisíc Kč konče. Porovnáme-li podobné typy nástrojů v podobné cenové hladině, tak nejlevnější a cenově nejdostupnější jsou alt a tenor saxofony, protože jsou nejvíce rozšířené. Soprán saxofony jsou téměř vždy dražší a méně dostupné a u barytonu je zcela logické, že větší a objemnější nástroj bude nejdražší a obvykle se velmi špatně shánějí.

Otázkou jak vybírat není ani tak v první řadě skutečnost, zda má nástroj dobrý či špatný zvuk, nebo zda perfektně ladí. Akustické výpočty jsou jednou dané, a tam se povětšinou chybovat nedá – až na výjimky u některých nejmenovaných firem (Stagg). Otázkou při výběru saxofonu je to, zda jsme ochotni akceptovat nižší kvalitu nástroje z hlediska materiálu. Převládá názor, že „levnější nástroje“ se brzy mechanicky opotřebovávají, ale tato lhůta může být značně proměnlivá kus od kusu. Pokud tedy nezakoupíte nový nástroj za opravdu podezřelou cenu 2000,- Kč, zvukově mohou mít výše zmiňované „levnější nástroje“ dokonce výborné tónové a intonační vlastnosti.

Neexistuje nástroj, který nikdy za svou dobu používání neprojde rukama nástrojaře. Ale rozsah práce a tedy i cena u generální opravy, kterou zaplatíte za nástroj za 8 tisíc i za 80 tisíc je v podstatě stejně nepříjemně vysoká, je jen rozdíl v tom, platíte-li za opravu jednou za dva roky nebo za deset let.

Nejlevnější modely, většinou asijské výroby se dají koupit kolem 6 – 10 tis. Kč. Za tuto cenu je lepší koupit starší model české výroby nebo si připlatit za starší nebo levnější model zahraničních značek. Slušný studentský model se dá pořídit mezi 15 – 30 tis. Kč podle typu. Vyšší modely a i některé profesionální modely v akci nebo i hrané nástroje se dají pořídit v cenové relaci od 30 – 50 tis. Kč. Profesionální modely, vyjímečné nástroje, nástroje ze speciálních materiálů nebo na zakázku vyrobené saxofony jsou pak v cenách od 50 tis. výše.