Saxík » Saxofonisti http://www.saxik.com Vše, co jste kdy chtěli vědět o saxofonu… Wed, 01 Sep 2010 11:04:21 +0000 en hourly 1 http://wordpress.org/?v=3.0 Pepper Adams http://www.saxik.com/pepper-adams/ http://www.saxik.com/pepper-adams/#comments Tue, 31 Aug 2010 21:00:36 +0000 SWalker http://www.saxik.com/?p=388 Hard-bopový baryton saxofonista přezdívaný „The Knife“ pracoval s předními umělci jako Benny Goodman, Charles Mingus, Thad Jones, Mel Lewis a Donald Byrd. Park „Pepper“ Adams III narozený 8.října 1930 v Highland Parku v Michiganu (USA), se již v mládí spolu se svou rodinou přestěhoval do New Yorku, a zde také vstoupil do hudebního světa. Ve svých 16 letech putuje zpátky do Michiganu, […]

]]>

Hard-bopový baryton saxofonista přezdívaný „The Knife“ pracoval s předními umělci jako Benny Goodman, Charles Mingus, Thad Jones, Mel Lewis a Donald Byrd.

Park „Pepper“ Adams III narozený 8.října 1930 v Highland Parku v Michiganu (USA), se již v mládí spolu se svou rodinou přestěhoval do New Yorku, a zde také vstoupil do hudebního světa. Ve svých 16 letech putuje zpátky do Michiganu, tentokrát do města Detroit, kde se stává součástí velmi úrodné místní jazzové scény a setkává se s řadou muzikantů významných pro jeho budoucí kariéru, např. s trumpetistou Donaldem Byrdem (spolupracoval s Johnem Coltranem, Herbie Hancockem, Sonny Rollinsem nebo s Theoloniousem Monkem), Kennym Burrellem (Duke Ellington), Barrym Harrisem (Cannonball Adderley, Coleman Hawkins) a s Elvinem Jonesem (Thad Jones, Michael Brecker, David Liebman).

V té době se Adams začal zajímat o styl hry tenor saxofonisty Wardella Graye (Benny Goodman, Count Basie, Charlie Parker). Nějaký čas také strávil v US Army (1951–1953), v rámci povinnosti krátce pobyl i v Koreji.

Následně se mu dostala příležitost na cestu v doprovodu Stana Kentona (Gerry Mulligan, Lee Konitz), Maynarda Fergusona a Cheta Bakera a roku 1958 se opět přestěhoval do New Yorku. Zde také hrál na albu Dakar od Johna Coltrane, s Lee Morganem (Wayne Shorter) na albu The Cooker a v období 1958–1959 hrál i s Benny Goodmanem. Během roku 1959 začala spolupráce také s Charlesem Mingusem (1959–1963) a spolu nahráli jedno z nejlepších mingusových alb té doby Blues & Roots. Potom hrál s Mingusem sporadicky až do jeho smrti.

Aby toho nebylo málo, Pepper současně spolupracoval a vedl kvintet spolu s Donaldem Byrdem (1958–1962), který mu představil Elvina Jonese a nahráli album „10 to 4 at the 5 Spot“.

Adams byl také velmi významný člen Thad Jones/Mel Lewis Orchestra (1965–1978), kde byl hlavním stylistou až do své smrti. Jones také působil na mnoha vlastních pepperových albech.

Bohužel, „The Knife“ umírá 10.září 1986 na rakovinu plic v New Yorku.

Jak je možné slyšet na nahrávkách s Ch.Mingusem nebo L.Morganem, adamsův tón na baryka byl velmi široký a intenzivní, často udávaný jako naprostý protiklad tónu Garryho Mulligana. S tím také souvisí jeho zaměření na styl hard bop, který převládal v letech 1950–1960. Oba dva hráči jsou dnes považováni za základ pro současnou hru na baryton saxofon a adamsův vliv lze slyšet v práci významných baryton saxofonistů, jako jsou Scott Robinson, Gary Smulyan nebo Ronnie Cuber.

Diskografie

Výběr

  • Pepper Adams Quintet (1957)
  • The Cooker (1957)
  • Dakar (1957)
  • 10 to 4 at the 5 Spot (1958)
  • Blues & Roots (1960)
  • Out of This World: The Complete Warwick Sessions (1961)
  • See You at the Fair (1964)
  • Standards (1967)
  • Heads Up! (1968)
  • The Best Of Herbie Mann (1970)
  • Consummation (1970)
  • The Art Of Charles Mingus – The Atlantic Years (1974)
  • Twelfth and Pingree (1975)
  • Thad Jones / Mel Lewis Orchestra With Roda Scott (1977)
  • Be-Bop (1979)
  • Urban Dreams (1981)
  • The Cat Walk (1983)
  • Lush Life (1986)
  • The Adams Effect (1989 – vydané posmrtně)

Vybavení*

  • *Dle rozhovoru v Saxophone Journal Vol. 9 No. 2, květen 1982
  • *Dle fóra na Sax On The Web

Saxofon

  • Selmer Balanced Action, „low Bb“ z roku 1947
  • Selmer Balanced Action**, „low Bb“ z roku 1980 (v tomto roce bylo údajně v celé Francii pouze 9ks baryton saxofonů do malého Bb, P.A. si vybíral z těchto devíti)

Hubička

  • Berg Larsen, otevření 0.170** (roku 1981 nepřežila pád ze schodů)**
  • Dukoff

Plátky

  • Rico č.5 pro Berg Larsen
  • Plastové plátky (značka neznámá) pro Dukoff

** neověřené informace

Videa na YouTube (výběr)

Baubles Bangles And Beads (Pepper Adams Quintet 1957)

Muezzin (Pepper Adams Quintet 1957)

Live in Montreal 1978

Bossanouveau

Prameny

Článek byl původně napsán pro autorův blog SWalker's web.

]]> http://www.saxik.com/pepper-adams/feed/ 2 Ronnie Cuber http://www.saxik.com/ronnie-cuber/ http://www.saxik.com/ronnie-cuber/#comments Mon, 05 Apr 2010 20:00:23 +0000 SWalker http://www.saxik.com/ronnie-cuber/ Ronnie Cuber je bezesporu jedním z největších baryton saxofonistů všech dob. Skladatel, aranžér a vedoucí vlastní skupiny, která sahá až do roku 1959. Celým jménem Ronald Edward Cuber, se narodil 25.4.1941 v Bro­oklynu v New Yorku. Ve svých 18 letech, v roce 1959, hrál na newportském jazzového festivalu s big bandem Marshalla Browna (Marshall Brown Youth Band ), s kterými natočil i několik alb. Ve […]

]]>

Ronnie Cuber je bezesporu jedním z největších baryton saxofonistů všech dob. Skladatel, aranžér a vedoucí vlastní skupiny, která sahá až do roku 1959.

Celým jménem Ronald Edward Cuber, se narodil 25.4.1941 v Bro­oklynu v New Yorku. Ve svých 18 letech, v roce 1959, hrál na newportském jazzového festivalu s big bandem Marshalla Browna (Marshall Brown Youth Band ), s kterými natočil i několik alb. Ve skutečnosti jsme všichni dlužníci pana Browna, protože Cuber hrál na tenor saxofon, ale band již tenor saxofonistu měl a tak Ronniemu nabídl židli baryton saxofonisty. Slovo dalo slovo a další den šel George Wein a Gerry Mulligan k Pontyům v New Yorku a koupili jeho první baryton.

V roce 1962 natáčel pro Slidea Hamptona, pak pokračoval v práci s kapelou Maynarda Fergusona (1963–1965). Následující rok vzal Ronnie jazzový svět útokem jako součást původního hard bop swingového kvarteta George Bensona, kde hrál po boku výborného varhanisty Lonnieho Smithe (hrál na legendární elektrofonické varhany Hammond B3). Kapela nahrála 4 památná alba u Columbia Records pod dohledem producenta Johna Hammonda. Po praxi s Lionelem Hamptonem vyplňil vyhledávané křeslo baryton saxofonisty ve Woody Herman's Band a také rozšířil svou práci v New Yorku pracovním zasedáním a nahrával se skvělým Latin bandem Eddieho Palmieriho, Charlieho Palmieriho, Maria Bausániho a Monga Santamarii. Současně na jeho začátku s Palmierovými, Ronnie hrál a nahrával po boku R & B legendy Kingem Curtisem a chvíli svými tóny podporoval i královnu soulu Arethu Franklin.

Následovalo působení s Lionelem Hamptonem v roce 1968, orchestrem Woodyho Hermana v roce 1969 a na volné noze natočil řadu alb jako vůdce a spoluhráč studia Xanadu. V roce 1973 si ze vzdálených konců rodiny dřevěných nástrojů osvojil i příčnou flétnu, která je na nahrávce Eddieho Palmieriho „Sun of Latin Music“.

Na sklonku 70. let se stal prvním baryton saxofonistou nahrávajícího na scéně v New Yorku a pokračoval v nahrávkách s Dr. Lonnieem Smithem, Eddie Palmierim, Andym & Jerrym Gonzalezem, vibrafonistou Bobbym Paunettom na jeho vlastním album u společnosti Xanadu. V 90. letech nahrál tři projekty pro Steeplechase a Fresh Sound.

Ronnie nehrál pouze s velkými big bandy, ale i s nonetem Leeho Konitze (období 1977 – 1979) s kterým každý pondělní večer v New Yorku nahrával. Zajímavostí je, že si zde přibral do svého arzenálu i soprán saxofon a klarinet. V roce 1980 byl členem Saturday Night Live Bandu po dobu 5 let.V polovině téhož roku nahrál pro studio Projazz jak latinu, tak R & B a na počátku roku 1990 se zaměřil na akce s Fresh Sound, Steeplechase a Milestons.

Cuber je stále žádaný jako precizní hráč a jako umělec hostuje na vysokých školách a univerzitách s hudebními programy po celém světě. Ronnieho sólové hraní, komponování a aranžování se zkušeností v jazzu, R & B, funku a latině ho posunulo v osobním žebříčku o příčku výše, když popáté za deset let účinkoval s Metropole Orchestra of Holland.

Cuber na sebe neustále upozorňuje nadšené kritiky a náruživé publikum, ať už jako vedoucí s Mingus Big Bandem, se kterými nahrál celkem 6 alb. Roku 1998 si splnil svůj sen s The Baritone Saxophone Bandem, kde působil nejen jako hráč, ale i aranžér. Jeho nejnovější projekt, kvartet s varhaníkem Lonnieem Smithem, je velmi žádaný, nejen kvůli společné historii obou hráčů, jenž sahá až do roku 1960 (George Benson Quartet).

Ronnie si získal reputaci jako muž soul-jazzové tvorby, temperamentní sólista latinského jazzu a nakonec si slávu zasloužil jako přední hard-bop hráč mezi baryton saxofonisty své generace. Po nahrání více než 2000 projektů, vzrušující směsici hard bop, soulu, R & B a latiny je jeho tón průraznější než kdy předtím a je naprosto nezaměnitelný.

Diskografie

Výběr

  • 2008 We Are The Levitts
  • 2007 Across The Universe (Music From The Motion Picture)
  • 2005 My Lives
  • 2003 The Soul Jazz Legacy – The Master Collection Volume 2
  • 2000 Anthology
  • 1999 Euphrasi­ne's Blues
  • 1998 Love for Sale (The Netherlands Metropole Orchestra)
  • 1997 Feeling Swing – Grands Classiques Du Jazz
  • 1997 N.Y.C.ats
  • 1996 In a New York Minute
  • 1995 Sophisticated Lady
  • 1994 Airplay
  • 1993 So Close
  • 1993 The Scene is Clean
  • 1992 Jenni Muldaur
  • 1992 Cubism
  • 1991 Two Rooms – Celebrating The Songs Of Elton John & Bernie Taupin
  • 1989 Essentiel Jazz – Hommage A George Gershwin
  • 1988 Strange Kind Of Love
  • 1986 Live at the Blue Note
  • 1985 Passion Fruit
  • 1985 Pin Point
  • 1985 Two Brothers
  • 1981 New York Jazz
  • 1978 The Eleventh Day of Aquarius
  • 1978 Boogie To The Top
  • 1977 Summertime
  • 1977 Zappa In New York
  • 1976 Cuber Libre!
  • 1976 Shoogie Wanna Boogie
  • 1976 The Main Attraction
  • 1976 Hotmosphere
  • 1976 End Of A Rainbow
  • 1975 House Of The Rising Sun
  • 1974 The Sun Of Latin Music
  • 1966 The George Benson Cookbook

Vybavení

Dle www.jazzbarisax.com

Saxofon

Selmer Mark VI, „low A“

Hubička

Francois Louise, kovová, výroba na zakázku

Plátky

Rico orange box, tvrdost č.3 (neověřená informace)

Videa na YouTube (výběr)

San Sebastian Jazz Festival in Spain 2003 (Bill Evans, Randy Brecker)

12/8 Thang (Ronnie Cuber Quartet)

Theme Changes (Steve Gadd, Joey Defrancesco, Paul Bollenback)

Moanin' (Charles Mingus Big Band)

Odkazy

Prameny

Článek byl původně napsán pro autorův blog SWalker's web.

]]> http://www.saxik.com/ronnie-cuber/feed/ 3 Branford Marsalis http://www.saxik.com/branford-marsalis/ http://www.saxik.com/branford-marsalis/#comments Mon, 26 Jan 2009 18:00:36 +0000 Matěj Pešta http://www.saxik.com/branford-marsalis/ Branford Marsalis patří mezi neuznávanější saxofonisty současnosti. Navíc je neobyčejně činný, a jeho hudební činnost je multižánrová. Neomezuje se totiž jen na jazz, ale věnuje se i popu, vážné hudbě, trochu i rocku a s oblibou míchá dokonce několik hudebních žánrů dohromady. Jeho kariéra je doslova ohromující, vezmeme – li v potaz, že v mládí téměř necvičil a holdoval spíše alkoholu. […]

]]>

Branford Marsalis patří mezi neuznávanější saxofonisty současnosti. Navíc je neobyčejně činný, a jeho hudební činnost je multižánrová. Neomezuje se totiž jen na jazz, ale věnuje se i popu, vážné hudbě, trochu i rocku a s oblibou míchá dokonce několik hudebních žánrů dohromady. Jeho kariéra je doslova ohromující, vezmeme – li v potaz, že v mládí téměř necvičil a holdoval spíše alkoholu.

Narodil se 26. srpna roku 1960 v Breaux Bridge (New Orleans, Luisiana, USA) v rodině vynikajícího jazzového klavíristy a učitele Ellise Marsalise jako nejstarší ze šesti synů. Tři jeho bratři se stali také muzikanty – Wynton Marsalis (trubka), Delfeayo Marsalis (pozoun) a Jason Marsalis (bicí, vibrafon). Nejprve začal hrát na klarinet, později na alt saxofon. Přibližně v této době hrál ve své první kapele – v rockové kapele The Creators. Posléze začal studovat na Southern University, poté zkoušel prestižní konzervatoř Juilliard v New Yorku, tam se však nedostal, díky tomu, že, jak sám v rozhovoru pro The Saxophone Journal přiznává, se nedostatečně připravil, jelikož v té době holdoval spíše alkoholu než cvičení. Začal tedy studovat na Berklee College of Music v Bostonu.

V létě roku 1980 ve věku pouhých devatenácti let (ještě jako student Berklee) jel koncertní šňůru po Evropě s velkým bigbandem vedeným bubeníkem jménem Art Blakey. V něm hrál nejprve na baryton saxofon, posléze i na alt saxofon. Roku 1981 působil v bigbandu Clarka Terryho (trubka) a Lionela Hamptona (bicí). Již na konci téhož roku hrál i se svým bratrem Wyntonem v Art Blakey's Jazz Messengers. V témže roce jel japonské tour coby doprovodný muzikant Herbieho Hancocka (opět i s Wyntonem). To vyústilo ve vznik formace Wynton Marsalis Quintet, kde se Branford soustředil především na soprán a tenor saxofon. Zde hrál až do roku 1985. V tomto období zněl jako Wayne Shorter, později dokonce jako John Coltrane. V roce 1984 nahrál s Milesem Davisem album Decoy.

V roce 1985 vydal svojí první sólovou nahrávku – Scenes in the city. V březnu téhož roku se setkal se Stingem, jemuž se právě rozpadli The Police. I připojil se k jeho novému projektu mj. ještě s pianistou Kennym Kirklandem. Za dva roky nahrál se Stingem dvě alba. Roku 1986 nahrál svoje první klasické album (rozuměj klasickou hudbu) s názvem Romances for Saxophone. V tomto roce také zformoval vlastní kvartet – Branford Marsalis Quartet (společně s Kennym Kirklandem, kontrabasistou Robertem Hurtsem a bubeníkem Jeffem Watsem). K tomu stále koncertoval se Stingem. Ztvárnil také pár filmových rolí. V roce 1992 (když se stal mediální hvězdou) se stal hudebním ředitelem pořadu The Tonight Show Jay Lena.

Mimo jiné začal spolupracovat s mnohožánrovou kapelou The Grateful Dead a pianistou Brucem Hornsbym. Nicméně jeho aktivita ho zmohla, a tak ukončil spolupráci s Jay Lenem. Věnoval se natáčení jazzových alb – např. Heard You Twice The First Time (1993), za které obdržel cenu Grammy. V této době zformoval svůj unikátní projekt Buckshot LeFonque, ve kterém kombinoval prvky hybrid jazzu, rocku, R&B a hip hopu. S ním natočil dvě alba, a také samozřejmě koncertoval. Po vydání alba druhého se opět věnoval svému kvartetu, nyní značně pozměněném (zemřelého Kirklanda nahradil Joey Calderazzo, a novým basákem se stal Eric Revis). S Branford Marsalis Quartet získal v roce 2001 cenu Grammy za album Contemporary Jazz.

V roce 2002 si založil vlastní label – Marsalis Music. Zde vydává nejen desky svého kvartetu, ale i jiných umělců. Zde vydal unikátní nahrávku Footsteps of our fathers, kde opět nahrál mimo jiné legendární skladbu Johna Coltrana A Love Supreme.

Když v roce 2005 zdevastoval hurikán Katrina New Orleans, přispěl Marsalis nemalou měrou k jeho obnově. V posledních letech jezdí po univerzitách USA a se svým kvartetem a ojedinělým interaktivním programem se snaží změnit vztah studentů k jazzu.

Diskografie

Vlastní projekty

  • 2006 Braggtown
  • 2004 A Love Supreme Live – (DVD/CD)
  • 2004 Eternal
  • 2003 Romare Bearden Revealed
  • 2002 Footsteps of our Fathers
  • 2001 Creation
  • 2000 Contemporary Jazz – cena Grammy v kategorii Nejlepší jazzové instrumentální al­bum
  • 1999 Requiem
  • 1997 Music Evolution – Buckshot LeFonque
  • 1996 The Dark Keys
  • 1996 Loved Ones – nahrál se svým otcem
  • 1994 Buckshot LeFonque
  • 1993 Bloomington
  • 1992 Sneakers
  • 1992 I Heard You Twice The First Time – cena Grammy za Nejlepší jazzový instrumentální vý­kon
  • 1991 The Beautiful Ones Are Not Yet Born
  • 1990 Crazy People Music
  • 1990 Mo' Better Blues
  • 1989 Do The Right Thing
  • 1989 Trio Jeepy
  • 1988 Random Abstract
  • 1987 Renaissance
  • 1986 Romances for Saxophone – klasické album
  • 1985 Royal Garden Blues
  • 1984 Scenes In The City

Další nahrávky (výběr)

  • 2003 The Marsalis Family: A Jazz Celebration – s bratry a otcem
  • 1995 Tales from the Acoustic Planet – Béla Fleck
  • 1992 Pontius Pilate's Decision – Delfeayo Marsalis
  • 1990 Without a Net – Grateful Dead
  • 1986 Bring on the Night – Sting
  • 1986 Break Every Rule – Tina Turner
  • 1985 Dream of the Blue Turtles – Sting
  • 1982 Wynton Marsalis – Wynton Marsalis
  • 1982 Keystone 3 – Art Blakey & The Jazz Messengers

Vybavení *

  • * dle rozhovoru pro The Saxophone Journal (09–10/2001)

Soprán saxofon (jazz)

  • Selmer Mark VI
  • hubička Dave Guardala 8.5
  • plátky Frederick L. Hemke 4

Soprán saxofon (klasický, pouze koncertní)

  • Selmer Mark VI
  • hubička Selmer Super Session 7
  • plátky Frederick L. Hemke 3.5

Alt saxofon (jazz)

  • žádné jazzové vybavení

Alt saxofon (klasický)

  • Selmer Super Action 80 II
  • hubička Yanagisawa 7
  • plátky Frederick L Hemke 3.5

Tenor saxofon (jazz)

  • Selmer Balanced Action nebo Dave Guardala
  • hubička Dave Guardala 8.5
  • plátky Frederick L. Hemke 4

Tenor saxofon (klasický, pouze koncertní)

  • Selmer Balanced Action nebo Dave Guardala
  • hubička Dave Guardala 8
  • plátky Frederick L. Hemke 3.5

Videa na YouTube (výběr)

Ms B.C. (Jazz Messengers)

Branford Marsalis Quartet – Live 2003

Swinging At The Haven (Marsalis Family)

Odkazy

Prameny

Photographer: Richard Mallory Allnutt © 2004

]]> http://www.saxik.com/branford-marsalis/feed/ 5