Saxík

18. 11. 2008 – aktualizováno: Ozvěny 3. Saxíkového srazu v Brně od Dušana Čecha.

Druhý listopadový víkend proběhlo v brněnském Centru hudebních aktivit v pořadí již třetí saxofonové setkání. Za sobotu i neděli se na sraze objevilo deset lidí ze všech koutů naší republiky, přičemž převažovali hráči na tenory a altky. Zatoulal se k nám ale i jeden baryton a stálo to za to. Celý program se nesl v odlehčeném duchu – kromě samotného hraní zbyla i spousta času na debaty, a to nejen o hře na saxofon. Jako bonus měl každý z účastníků možnost si vyzkoušet a zahrát na nástroje ostatních.

Click here to read more »

Dnes jsme si pro vás připravili anketu s pořadovým číslem pět. Otázka jaký hudební styl preferujete je sice nelehká, ale pokuste se z nabídky vybrat ten, který je vašemu srdci nejbližší.

V tomto článku se zaměříme na další tónový efekt s názvem flutter tongue (čti “flatr tang“). Volně by se dal přeložit jako třepetající se jazyk a stejně jako u growlu, při něm dochází k záměrnému roztřepení tónu. V případě flutter tongue opakovaným kmitáním jazyka.
Click here to read more »

Patříte-li mezi jedince, kteří si z uvedených kombinací nevybrali, uveďte do diskuze pod článkem, na kterou další krkolomnou kombinaci hrajete. Díky!

Pokud si nevyberete z nabízených značek a budete hlasovat pro variantu „Jiná značka“, tak prosím uveďte do diskuze pod článkem, na jakou značku hrajete! Díky.

Úvod

Ještě před tím, než se začneme bavit o growlingu, dovolte pár slov úvodem a malou lekci z fyziologie. Při hře na saxofon prochází proud vzduchu z plic různými částmi dýchacího traktu, z nichž každá má svůj vliv na barvu a kvalitu výsledného tónu. Je dobré si uvědomit, že určité partie můžeme vlastním přičiněním rozkmitat či rozvibrovat (např. měkké patro, hlasivky, jazyk…).

V tomto článku se zaměřím především na vibraci hrtanu a hlasivek, které dosáhneme záměrným chrčením, kloktáním a bručením. Výše popsané jevy mají samozřejmě nemalý vliv na barvu výsledného tónu, dochází totiž k jeho „roztřepení“, kterému se říká growling (z angl. GROWL – čte se „groul“ – vrčet, mručet, bručet ).

Click here to read more »

Úvod ke stupnicím

Úvodem, ještě než přejdu k samotné durové pentatonice, dovolte jednu otázečku. Víte co je to stupnice? Suchopárná definice praví, že stupnice je řada sedmi tónů po sobě jdoucích v rozsahu oktávy, upravená podle určitých pravidel. Dost lidí se mylně domnívá, že ve stupnici je tónů osm; to mají z toho, že krajní tón počítají dvakrát (podruhé o oktávu výše).

Stupnice byly vytvářeny během staletí v různých kulturních prostředích. Existuje jich proto nepřeberné množství. V našem hudebním prostředí tvořily základ stupnice církevní, postavené na jednotlivých tónech základní tónové řady.
Click here to read more »

Další ze série článků o plátcích se bude detailněji zabývat porovnáním tvrdosti různých značek tak, jak ho udávají samotní výrobci. Představte si obvyklou situaci: stojíte v obchodě, na saxofon nehrajete příliš dlouho a vybíráte jaké plátky zkusit tentokrát. Nakonec si nové plátky koupíte, nasadíte, zahrajete a ejhle – nějak to nehraje – zvuk je zastřený, spotřeba vzduchu neúměrně vzrostla, nátisk se povoluje a zadýcháte se cobydup. V takovém případě nepropadejte panice, je totiž téměř nemožné, aby po zakoupení celé krabičky plátků hrály všechny dobře. Většinou je potřeba plátek upravit a jedna z nejčastějších možností je úprava jeho tlouštky (a tedy i tvrdosti) – můžete pak plátek lehce zbrousit (a snížit tak jeho tvrdost a tuhost) nebo naopak zkrátit (to v případě, že je příliš měký a hraje jak bláto).
Click here to read more »

Saxofon vynalezl okolo roku 1840 belgický nástrojař, flétnista a klarinetista Adolphe Sax. Už od raného věku znal druhy a konstrukci žesťových a dechových nástrojů. Už v 6 letech dovedl správně vyvrtat korpus klarinetu nebo vytvořit “trychtýř” rohu. V době, kdy byl ještě učedníkem v otcově dílně, byl již žákem bruselské konzervatoře a brzy se stal výborným flétnistou. V 15 letech – v roce 1830 – poslal 2 flétny a klarinet ze slonoviny na Průmyslovou výstavu do Bruselu, kde tyto nástroje vzbudily zvláštní pozornost. Ve dvaceti letech vymyslel basový klarinet. Takové nástroje sice už tehdy existovaly, ale jejich zvuk byl nedokonalý a nástroje nespolehlivé…Saxův klarinet se tak stal standardní součástí dechového orchestru.
Click here to read more »