Branford Marsalis

Matěj Pešta — Mon, 26 Jan 2009 18:00:36 +0000

Branford Marsalis patří mezi neuznávanější saxofonisty současnosti. Navíc je neobyčejně činný, a jeho hudební činnost je multižánrová. Neomezuje se totiž jen na jazz, ale věnuje se i popu, vážné hudbě, trochu i rocku a s oblibou míchá dokonce několik hudebních žánrů dohromady. Jeho kariéra je doslova ohromující, vezmeme – li v potaz, že v mládí téměř necvičil a holdoval spíše alkoholu.

Narodil se 26. srpna roku 1960 v Breaux Bridge (New Orleans, Luisiana, USA) v rodině vynikajícího jazzového klavíristy a učitele Ellise Marsalise jako nejstarší ze šesti synů. Tři jeho bratři se stali také muzikanty – Wynton Marsalis (trubka), Delfeayo Marsalis (pozoun) a Jason Marsalis (bicí, vibrafon). Nejprve začal hrát na klarinet, později na alt saxofon. Přibližně v této době hrál ve své první kapele – v rockové kapele The Creators. Posléze začal studovat na Southern University, poté zkoušel prestižní konzervatoř Juilliard v New Yorku, tam se však nedostal, díky tomu, že, jak sám v rozhovoru pro The Saxophone Journal přiznává, se nedostatečně připravil, jelikož v té době holdoval spíše alkoholu než cvičení. Začal tedy studovat na Berklee College of Music v Bostonu.

V létě roku 1980 ve věku pouhých devatenácti let (ještě jako student Berklee) jel koncertní šňůru po Evropě s velkým bigbandem vedeným bubeníkem jménem Art Blakey. V něm hrál nejprve na baryton saxofon, posléze i na alt saxofon. Roku 1981 působil v bigbandu Clarka Terryho (trubka) a Lionela Hamptona (bicí). Již na konci téhož roku hrál i se svým bratrem Wyntonem v Art Blakey's Jazz Messengers. V témže roce jel japonské tour coby doprovodný muzikant Herbieho Hancocka (opět i s Wyntonem). To vyústilo ve vznik formace Wynton Marsalis Quintet, kde se Branford soustředil především na soprán a tenor saxofon. Zde hrál až do roku 1985. V tomto období zněl jako Wayne Shorter, později dokonce jako John Coltrane. V roce 1984 nahrál s Milesem Davisem album Decoy.

V roce 1985 vydal svojí první sólovou nahrávku – Scenes in the city. V březnu téhož roku se setkal se Stingem, jemuž se právě rozpadli The Police. I připojil se k jeho novému projektu mj. ještě s pianistou Kennym Kirklandem. Za dva roky nahrál se Stingem dvě alba. Roku 1986 nahrál svoje první klasické album (rozuměj klasickou hudbu) s názvem Romances for Saxophone. V tomto roce také zformoval vlastní kvartet – Branford Marsalis Quartet (společně s Kennym Kirklandem, kontrabasistou Robertem Hurtsem a bubeníkem Jeffem Watsem). K tomu stále koncertoval se Stingem. Ztvárnil také pár filmových rolí. V roce 1992 (když se stal mediální hvězdou) se stal hudebním ředitelem pořadu The Tonight Show Jay Lena.

Mimo jiné začal spolupracovat s mnohožánrovou kapelou The Grateful Dead a pianistou Brucem Hornsbym. Nicméně jeho aktivita ho zmohla, a tak ukončil spolupráci s Jay Lenem. Věnoval se natáčení jazzových alb – např. Heard You Twice The First Time (1993), za které obdržel cenu Grammy. V této době zformoval svůj unikátní projekt Buckshot LeFonque, ve kterém kombinoval prvky hybrid jazzu, rocku, R&B a hip hopu. S ním natočil dvě alba, a také samozřejmě koncertoval. Po vydání alba druhého se opět věnoval svému kvartetu, nyní značně pozměněném (zemřelého Kirklanda nahradil Joey Calderazzo, a novým basákem se stal Eric Revis). S Branford Marsalis Quartet získal v roce 2001 cenu Grammy za album Contemporary Jazz.

V roce 2002 si založil vlastní label – Marsalis Music. Zde vydává nejen desky svého kvartetu, ale i jiných umělců. Zde vydal unikátní nahrávku Footsteps of our fathers, kde opět nahrál mimo jiné legendární skladbu Johna Coltrana A Love Supreme.

Když v roce 2005 zdevastoval hurikán Katrina New Orleans, přispěl Marsalis nemalou měrou k jeho obnově. V posledních letech jezdí po univerzitách USA a se svým kvartetem a ojedinělým interaktivním programem se snaží změnit vztah studentů k jazzu.

Diskografie

Vlastní projekty

2006 Braggtown
2004 A Love Supreme Live – (DVD/CD)
2004 Eternal
2003 Romare Bearden Revealed
2002 Footsteps of our Fathers
2001 Creation
2000 Contemporary Jazz – cena Grammy v kategorii Nejlepší jazzové instrumentální album
1999 Requiem
1997 Music Evolution – Buckshot LeFonque
1996 The Dark Keys
1996 Loved Ones – nahrál se svým otcem
1994 Buckshot LeFonque
1993 Bloomington
1992 Sneakers
1992 I Heard You Twice The First Time – cena Grammy za Nejlepší jazzový instrumentální výkon
1991 The Beautiful Ones Are Not Yet Born
1990 Crazy People Music
1990 Mo' Better Blues
1989 Do The Right Thing
1989 Trio Jeepy
1988 Random Abstract
1987 Renaissance
1986 Romances for Saxophone – klasické album
1985 Royal Garden Blues
1984 Scenes In The City

Další nahrávky (výběr)

2003 The Marsalis Family: A Jazz Celebration – s bratry a otcem
1995 Tales from the Acoustic Planet – Béla Fleck
1992 Pontius Pilate's Decision – Delfeayo Marsalis
1990 Without a Net – Grateful Dead
1986 Bring on the Night – Sting
1986 Break Every Rule – Tina Turner
1985 Dream of the Blue Turtles – Sting
1982 Wynton Marsalis – Wynton Marsalis
1982 Keystone 3 – Art Blakey & The Jazz Messengers

Vybavení *

* dle rozhovoru pro The Saxophone Journal (09–10/2001)

Soprán saxofon (jazz)

Selmer Mark VI
hubička Dave Guardala 8.5
plátky Frederick L. Hemke 4

Soprán saxofon (klasický, pouze koncertní)

Selmer Mark VI
hubička Selmer Super Session 7
plátky Frederick L. Hemke 3.5

Alt saxofon (jazz)

žádné jazzové vybavení

Alt saxofon (klasický)

Selmer Super Action 80 II
hubička Yanagisawa 7
plátky Frederick L Hemke 3.5

Tenor saxofon (jazz)

Selmer Balanced Action nebo Dave Guardala
hubička Dave Guardala 8.5
plátky Frederick L. Hemke 4

Tenor saxofon (klasický, pouze koncertní)

Selmer Balanced Action nebo Dave Guardala
hubička Dave Guardala 8
plátky Frederick L. Hemke 3.5

Videa na YouTube (výběr)

Ms B.C. (Jazz Messengers)

Branford Marsalis Quartet – Live 2003

Swinging At The Haven (Marsalis Family)

Odkazy

Prameny

Branford Marsalis – Allmusic.com
oficiální životopis Branforda Marsalise
Branford Marsalis – Wikipedia.org
Rozhovor pro The Saxophone Journal (09–10/2001)

Saxík » Matěj Pešta